Ona a Stařec
Dlouho na ni čekal.
Ukradla mu dítě a ukradla mu ženu.
Ukradla jeho otce i matku.
Ukradla jeho děda i bábu.
Kradla bez výjimky a bez výčitek.
Lhostejná a neúplatná.
Dlouho s ní tančil.
Ve válce i po válce.
Hráli spolu v kostky, kdo z koho.
Proklínal ji a rezignoval
a znovu ji nenáviděl
A ona mu šeptala tichá vyznání.
Věrná všem.
Věděl, že jí neunikne,
ale vedl s ní malou soukromou válku.
Bojoval životem a smíchem.
Bojoval pomocí každému potřebnému.
Bojoval sázením kytek a stromů
a pletením košíků.
Každé ráno otvíral okna dokořán
a vpouštěl dovnitř slunce.
Klopýtal na své cestě
a přemáhal zlou nemoc.
Tehdy sedávala u jeho nohou
a zpívala zádumčivé písně.
Nechceš vidět svou ženu
a své dítě? ptala se.
Bezhlesně plakal.
Jak můžeš být tak cynická,
ptal se.
Ona se usmála a řekla - nejsem cynická.
Prostě jsem.
A příště přijdu, když mě nebudeš čekat.
Dlouho na ni čekal.
A když přišla, tak ji nepoznal.
Žádné komentáře:
Okomentovat