Definitivní šlus

Poslední článek na starém blogu.

Přestože jsem s poslední době omezila blogování na minimum, protože mi došla energie a inspirace a ruce mi svázaly události z roku 2018, i když by jeden řekl, že to nestojí za tu štrapác, nervy a psychickej ponor na dno, pořád jsem blog považovala za jakousi stálici a kus mýho života.

A přestože už se základy blogu nejednou povážlivě zakymácely, nečekala jsem, že to totálně odpískají. Ale bourat je jednodušší než stavět, a udržovat něco v chodu, je též náročné.

I když i v případě blogu platí, když se chce, všechno jde, a když je někdo línej, tak nejde nic.

Na blogu se mi líbilo, že byl komunitní. Svého času frčel Autorský klub, který byl opravdu zárukou kvality, i když i tam byla občas třenice o to, co je kvalita.

Taky se mi líbily blogové výzvy a různé soutěže. Na dané Téma týdne vznikly každým týdnem tucty článků s různými úrovni, a v nich se našlo několik opravdu skvělých.

Taky jsem zde objevila mnoho skvělých blogů a zajímavých lidiček, kteří stáli za nimi.

Některé jsem měla i čest poznat osobně.

VendyW, Mniška, Em Age.

Některé bych ráda poznala osobně i v budoucnu a snad se zadaří.

Nezapomenu na Pavla T, známého jako TlusŤjoch, doufám, že bude pokračovat na nové doméně, některé blogery už mám založeny na nových postech (Janinka, Vendy, Polly Sagaara, Petr Vápeník, Vlasta, Lilianna Landštejnská).

Někteří už přestali blogovat, škoda, byli zajímaví. Pamatuje někdo na Malé chlupaté stvoření z Alfa Centauri?

Pro mě zajímaví i další - díky Tématům týdne jsem objevila Malkiela. Beverly, která píše nebo psala skvělé povídky. Mengano, s jejím vtipem a nadhledem, když líčila své peripetie. Valin - byla to Valin, kdo psal své kočičí historky z pohledu kočky? Kitty, která bojuje s blogem, i se svou zahradou a domácností, venkoncem úspěšně. VendyW a její výstavní pejsany a krásné fotky. Petra Vápeníka s kvělými týdenními glosami. Vlastu, kterou jsem objevila coby Ebolin a její blog, který mě nadchl, jak vymykal náměty a psaním dětem jejího věku. Jeden čas jsme zkoušela dávat i představení blogu, objevila jsem Mnišku, která blogovala na Seznamu, později přešla na blog a zdá se, že příště už nebude psát vůbec. Polly Sagaaru a její vintage svět, kulinářské výrvory Magdaleny, vtipné kočičí básničky a vůbec básně ze života na blogu Meduňky, Rezzy před a po její nemoci, se kterou, snad úspěšně, bojuje, snové světy Šeříkové, vtipné psaní Markéty zvané Veverka, výborné cestopisné články SignoryA, půvabné obrázky a magické povídky a básničky Lucerny, zábavný blog Labandy, skvělý grafický blog Beatricie (ta dívka udělala v životě víc než jen grafiku, mně velmi pomohla ve chvílích, kdy mi bylo zle, a co vím, nebyla jsem jediná, velmi mě mrzí, že už skončila a nejspíš se nikdy nepotkáme). Deník české babičky, kterou jsem později poznala i na fejsu, pod jejím skutečným jménem, Anidea se svými články o přežití, Infinity se svými výbornými recenzemi na knihy, nebo Em Age, která měla výborná zamyšlení a hodně mě mrzí, že svůj první blog smazala. Taky nechci zapomenout Berry a její plány do budoucna, Miloše a jeho precizní články o muzice, Daumu a její povídání o místě, kde žije. A nezapomenu na Růžu a její kavárnu, projekt, který jsem asi jinde už neviděla a neuvidím. Růži, doufám, že tvá kavárnička bude pokračovat na nové adrese a že bude ve stejné návštěvnosti. A že budeš psát dál své povídky, plné lidskosti.

Asi nestihnu vyjmenovat všechny a tak doufám, že kdo mě navštívil, a v seznamu se neviděl, nebude se zlobit, není to osobní.

Snad se sejdeme na nových adresách.

Mě najdete zde

Realita v říši snů (zde už jen název bez odkazu)

Konce blogu je mi líto, taky je mi líto, že zmizí všechny ty články, fotky, obrazy nebo komentáře.

Ale takovej je prostě život, něco dá, něco sebere.

Budu se na vás těšit!