Tak nějak

Tak nějak to léto uteklo.

Nějaká ta dovča se konala, tento týden druhá a konečně i k něčemu.

Na rozdíl od té první jsem ji totiž využitkovala čatníkováním.

Vaginální reklamy tentokrát vystřídala těhotná Marcela a musím říct, že po čtrnácti dnech jsem měla dost Marcelů, Marcel, těhotných Marcel i morčat. Takže z televize jsem vycouvala a přesedlala na moje oblíbené fleš série.

Přestože jsem necestovala na žádnou dovolenou, nikam do zahraničí, ani do tuzemska, nějakou tu cestu jsem podnikla. Hlavně nechtěnou, skrzevá reklamaci varné konvice. Že nevydrží dýl než dva roky, s tím jsem počítala, ale že nevydrží ani pět týdnů, to mě věru nenapadlo. A abych byla přesná, šlo o pěknou futuristickou Etu.

Reklamovat konvici v létě není nic divného, blbé je, že zrovna tou dobou bylo Brno slušně rozkopané. A tak jsem se dopravovala až na Francouzskou vskutku roztodivně, přesto jsem tam nakonec trefila, díky lehce obkreslené mapce, a jakési minimální znalosti oné lokace.

Cestou zpátky jsem to střihla přes Cejl, kdo je z Brna, ví. Z původního plánu naskočit na dvojku a dojet k nádraží nebylo nic, protože Cejl byl tak rozkopaný, že tam tramvaj neprojela.

A páč jsem děva praktická, střihla jsem si to přes Zelňák, sledovala neuvěřitelný pohyb velkých černých mravenců, kteří se vyskytovali v poměrně velkém úseku (ti mravenci doslova, žádné podobenství za tím nehledejte) a chutě nakoupila lesní borůvky za slušnou cenu 70 Kč za litr. (V Rajhradě u Tesca lesní borůvky prodávali za neslušných 120 Kč za litr. Ale to byli jiní prodejci.)

Na Francouzské mě zaujal jeden starý domek, který v té novodobější zástavbě působil kouzelně venkovsky. Prodej jízdních kol ještě oznamuje už skoro zašlý nápis a v jednom z okýnek jsem zahlédla i řidítka.

Co mě těší, je letošní počasí. Ano, byly hice, ale byly i bouřtičky, a byly i deště. Horka střídalo ochlazení a celkově to léto bylo vyrovnané.

Taky mě těší, že se postupně dopracovávám k finále, s románem Ostrov Duma Key. King je vážně skvělý a umí rozehrát mistrovskou hru! Už se těším, jak budu dávat dohromady recenzi. Stejně tak na Pí a jeho život, který jsem uváděla před časem jako film.

Zcela neplánovaně jsem shlédla novou první řadu seriálu Stranger Things. Milé překvapení, seriál ve stylu osmdesátek, pocta Spielbergovi, pocta Městečku Twin Peaks a spousta zajímavých odkazů. Navíc, v hlavní roli skutečně nepříliš hezké děti, skuteční společenští outsideři. Zajímavá byla i Winona Ryder, která přeskočila z rolí mladých krásek do role ustarané mámy dvou dětí.

Sledování filmečků je ovšem zaseknuto odpojením proudu. Skoro na celý den.

Důvod? Předělávka sloupů...

No, brali to z gruntu!

A při všem tom čtení a ježdění na kole a sledování filmů a surfování po netu jsem stačila zavařit ještě několik čatníček a díky těm prvním, které se povedly, jsem zkusila ještě pár dalších variací a všechny zatím dobré. Ještě mám slíbenu jednu dýni, tak uvidím...

Nakonec, můžu přidat ze dva receptíky.

Dýňový kompot

Asi 1/2 dýně - dýňové dužiny pokrájené na kostky, asi 7 až 9 oloupaných jablek pokrájených na kostky, bezinkový sirup (asi 1 dcl), ananasový nálev z konzervy.
Dál 2 hrsti rozinek, šťáva ze 3 citronů, 1 badyán, 10-12 hřebíčků, 2 svitky skořice

Pokrájenou dýni i jablka pokapeme citronovou šťávou, zalijeme bezinkovým sirupem (nemusí být, místo něj můžete zkusit med) a ananasovým nálevem z konzervy. Pokud je tekutin málo, doplníme lehce vodou.

Přidáme rozinky, citronovou šťávu a koření, všechno promícháme a lehce vaříme do změknutí.

Pak horké nandáme do skleniček a překlopíme víčkem dolů.

Tuto směs lze i sterilovat, ale já to nechala takhle.

Pozn. - kompot byl méně sladký, protože jsem zapomněla přidat cukr. Kdo rád sladší, přidejte 1/2 hrnku nebo hrnek cukru.

Pozn.2 - kompot je naprosto skvělý, když je horký.

Dýňové pyré

Vhodné jako přídavek k masu. Buď jako dýňové zelí nebo jako dýňový doplněk.

2 větší cibule, 1/4 velké dýně nebo prostě plná miska nakrájených oloupaných plátků.

Asi 2 lžíce cukru, šťáva z 1 citronu, trocha vody, 2 lžičky soli (raději dejte jen jednu a druhou přidejte v průběhu vaření, až budete ochutnávat), 1/2 lžičky sušeného mletého rozmarýnu, 1/2 lžičky sušeného mletého zázvoru, necelé 1/2 lžičky kardamonu (nemusí být).

Cibuli nakrájíte na kolečka nebo na kostičky, a dýňovou dužinu nastrouháte.

Dáte zesklovatět cibuli i s cukrem, přidáte strouhanou dýni a ostatní koření, všechno promícháte a provaříte do měkka.

Odstavíte a po malé chvilce směs můžete rozmixovat ponorným mixerem.

Já ji nechala tak, jak byla a horké plnila do skleniček.

Dýně takto připravená je jemně pikantní, nepříliš ostrá a myslím, že dobrý doplněk k masu.

Léto sice skončilo, ale doufám, že se překulí do babího. Mimochodem, slyšeli jste o mariánském létu?