Malé letní setkáníčko

Nějak jsem se odmlčela, v tom stále se točícím kolotoči, a přitom jsem chtěla zmínit jedno příjemné setkání s jednou milou blogerkou. Někteří už asi znají Mnišku Tefohe a její fantazijní blog. Neb Mniška je milovnice fantasy, ale také milovnice historie, a v létě i hradní paní. Tedy spíš, průvodkyně.

Mnišku znám už pár let, ale zatím z blogu. Objevila jsem ji kdysi na Sblogu, ještě předtím, než jej totálně zrušily a když se přestěhovala na místní blogovou stránku, ráda jsem ji navštěvovala i nadále, přesto pořád jen ve virtuální realitě.

Zkrátka, Mniška měla letos v létě namířeno do Brna a poněvadž je z dost velké dálky, zmínila, jestli nechci zajít na kus řeči... že by to byla fajn příležitost se poznat i na vlastní oči.

V blogovém světě takto proběhlo už vícero setkání, ať mezi blogery, které znám, nebo blogery, které neznám. To je docela príma výsledek blogování samotného - že lidi poznají lidi, nejprve přes písmenka, slova a věty, a pak, když je příležitost a dobrá vůle a správná konstelace hvězd, tak se můžou vidět i osobně.

Abych zkrátila to vzletné řečnění, zkrátka a dobře, setkala jsem se s Mniškou!

Bez nějakého velkého předchozího plánování, Mniška jela do Brna za kamarádkou, napsala mi pár slov, já si jen prohodila směnu, a za převelikého komunikování přes SMS jsme se nakonec domluvily na známé místo, kde nelze zabloudit a kde se nelze přehlédnout.

Pražáci mají povětšinou koně. Tedy Václava. Brno má většinou hodiny, tedy před nádražím, v posledních letech i hodiny netypické, podobné lecčemu, jen ne hodinám, a také Zelňák, neboli Zelný rynk.

Byla jsem trochu zvědava a trochu měla představu. A taky jsem trochu viděla i nějakou fotku z Mniščiných akcí na fantazijním conu

Mniška je opravdu taková, jakou jsem si ji představovala. Sympatická dívka s rošťáckým kukučem a milým úsměvem. Bylo vidět, že ji baví spousta věcí, navíc mi dala i skvělý tip v Knižním klubu, kam jsem měla také namířeno - zcela nečekaně jsem si z KK odnesla Rettigovou! Díky, Mniši!

Trochu jsme couraly po okolních ulicích, trochu jsme fotily, Mniška historické artefakty nebo spíš zdobné prvky, já zas pro změnu fotící Mnišku. Neprůvodcovksky jsem ji seznámila s nejnovější brněnskou raritou, brněnským falusem, pardon, orlojem. Je velmi symbolický po všech stranách.

(A v jeho odrazu jsem zabrala tu nečekanou odrazoffku).

Možná jsem to mohla naplánovat líp. Kdyby nebylo takové vedro, tak bychom to vzaly i přes českou na Veveří a tam bychom si daly báječnou pizzu. Mohly jsme se podívat i do Arrakisu, což je bezvadné fantasy knihkupectví. A stavit se na Kounicově pro stoprocentně báječnou áčkovou kávu.

Ale myslím, že ani tak to nebylo špatné odpoledne. Trochu jsme couraly po ulicích, trochu jsme povídaly, a ve Vaňkovce si daly čaj a čokoládu...

Ani nedošlo při hovoru na otázku Mniščina posledního projektu s památníkem. Doufám, že se cestou neztratí a že se jednou své majitelce vrátí, plný zajímavých obrázků a neméně zajímavých citátů.

A já doufám, že se opět podaří nějaké prima setkání!

Vlastně nebylo ani první. Už jsem se osobně viděla s VendyW a jejím psím fešákem Bobešem. Taky s Em Age, která se později přejmenovala na Em Zet. A loni s Kerrií, o které jsem také chtěla napsat a hrome, rok se s rokem sešel a já zatím ani článek. Ale i to se dá napravit...

Fotečky samozřejmě nesmí chybět!

Mniška nezapře studentku historie. Zaujaly ji hnedle místní znaky! Tedy erby...

Fotím fotící Mnišku.

Brněnský drak, i když spíš krokouš...

A tady už jsme na Svoboďáku, kde jsou nezvykle rozeseta jakási sedátka k posezení... báječný nápad, to se musí uznat!

Též ministolečky z palet.

Co se mi líbí, květinová výzdoba. Je i před nádražím, na tramvajových ostrůvcích.

Už jako malou mě fascinovala tahle zajímavá světelná výzdoba.

Mniši zkoumá orloj! Docela ji rozveselil, zdá se.

Tohle už je lepší kafe. Po pravé straně rohový obchůdek s galanterkou, keramikou a mravenci. Ti mravenci po stěnách, pravda, a zde zachyceni nejsou. Mniška coby správná historička mi osvětlila původ a význam znaku pod sousoším.

Malé čokoládové a čajové posezení, trocha poklábosení a malá výměna dárečků. Neb mě osvětlil duch svatý a nezapomněla jsem pro Mnišku přibalit jedno malé překvapení. A stejně tak mě překvapila i Mniška, s malým rukodělným dárečkem. Minitaštička mincovník! Nebo na jakékoliv drobné předměty.

Zde zmíněná minitaštička. V sympatickém balení, i s věnovací kartičkou. Děkuji!

A já jen doufám, že se Mnišce v Brně líbilo - nejen ten den, ale i celkově. Snad se zadaří a potkáme se znovu!