sobota 2. prosince 2017

Mrazíček dnes naděloval

Už ve čtvrtek začalo cosi padat, ale povětšinou to byl spíš sajrajt, než sníh.

Ovšem dnes ráno to bylo úplně jiné kafe.
Protože jsem byla nucena vstát kvůli práci, kterou mám asi dvakrát do měsíce v sobotu, vyšla jsem už za tmy a ve světle pouličních lamp viděla poletovat něco jako malé diamantové nitky. Vířily vzduchem a leskly se měděnkavými odlesky, krása převeliká. Dost přimrzlo, takže i slušná zima, naštěstí nefoukalo.

Během dne prokoukla ta zamrzlá krása úplně, nebe jako šmolka, listí i větve ojínělé, jako když dědeček Mrazíček mávne holí.

Protože jsem měla dost času do autobusu, vydala jsem se domů pěšky, s úmyslem nafotit co nejvíc foteček... Něco se mi povedlo, a co víc, chvíli před konečným kiksnutím vybitých baterek mi přibrzdila autem jedna známá, která mě stáhla až domů...
Fotek sice bylo méně, než jsem plánovala, ale protože baterky byly na doraz, neměla jsem čeho litovat.
Naopak, konec dobrý, všechno dobré.

K fotečkám samotným - bříza, tam, kde pracuji, už jsem ji myslím dávala několikrát.
Dnes ve fázi polotovaru, nahoře už holo, dole ještě oblečená do listí.


Mezi těmi holými větvičkami a ojínělým listovým zajímavý kontrast.


Tady už poněkolikáté stejný a pokaždé jiný záběr na místní říčku (no, spíš potok) Cézavu.


A dál už jen pár typicky zimních pohledů, ovšem v našich končinách dost netypických. Pro nás tyhle pohledy dost vzácné!





Trocha slunce ve větvích...




A na závěr jedno makříčko...


Dnes se s focením vyřádil Nikon. Benqa jsem však úplně nezrušila, on ještě taky dokáže seknout pár pěkných foteček...


Žádné komentáře:

Okomentovat