Zde asi budu stručná.
Díra, neboli El hoyo, je něco jako vězení. Vězení vertikální, s více než dvěma sty patry. Na každém patře dva vězni, dvě postele a vprostřed díra, kterou projíždí jako výtah obrovská stolní deska naplněna jídlem. Kdo je v prvních patrech, má hodokvas. Kdo je dole, má prázdné nádobí a střepy.
Trest je nevypočitatelný. Ten, kdo je v prvním patře, se může ocitnout na šedesátém třetím nebo i dvoustém. Pobyt na patře - jeden měsíc. Přežij, nebo zemři.
Hlavní hrdina se do tohoto pekla vydává dobrovolně. Lhůta na půl roku a pak obdrží diplom, se kterým může začít lepší život. Do vězení může vzít jednu jedinou věc. Volí knhu Dona Quiota.
Projde peklem, přesto se pokouší zachovat lidskost. Sněz, nebo budeš snězen. Bojuj o jídlo, nebo budeš hladovět. A čeho všeho budeš schopen, abys přežil. Etické i praktické otázky a řešení.
Díra je film zčásti nesmírně brutální, zčásti pokusem o lidskost, zčásti hledání otázky, kdy je člověk ještě člověkem a jestli dokáže být člověkem až do konce. Děj odsýpá opravdu svižně. Dialogy jsou prezizní a poměrně úderná škola života.
Film jsem si dávkovala, nebyla jsem schopna jej vidět celý na jedno podívání. Ale nemohla jsem si odpustit, se nedodívat. Protože otázka - vydrží, nebo podlehne? a zvědavost, jestli opravdu docílí nějakého zvratu v systému, byla silnější než znechucení.
Aby bylo jasno - film byl sice svým obsahem odporný, některé scény brutální, přesto fascinující. Dost důležité otázky lidství, co dělá člověka člověkem? Jak hluboko může klesnout ve své snaze přežít. A dokáže si udržet lidství, když je vystaven nejkrajnější zkoušce? Jako plus - opravdu dobrý střih. Jednoduchost námětu - místnost a dva lidé (plus malý kompars na patrech). Dialogy. Rozhodně se u tohoto filmu nenudíte a jediné, co vyšumělo do neurčita a pochybností, byl samotný závěr. Jako by autor nevěděl, jak celou věc ukončit. Přesto, El hoyo je nezapomenutelný hororový kousek, který se řadí k tomu lepšímu, co se kdy natočilo.
Vlastně, trochu mi to hlavní myšlenkou připomíná Přelet přes kukaččí hnízdo. Jen naruby, v Přeletu byl hlavní hrdina umístěn do léčebny za trest, ostatní tam byli dobrovolně. V Díře tomu bylo naopak.
Díra - El hoyo (více)
Sci-Fi / Thriller / Horor
Španělsko, 2019, 94 min
Režie: Galder Gaztelu-Urrutia
Scénář: Pedro Rivero, David Desola
Kamera: Jon D. Domínguez
Hudba: Aránzazu Calleja
Hrají: Ivan Massagué, Antonia San Juan, Zorion Eguileor, Emilio Buale, Mario Pardo, Algis Arlauskas, Eric L. Goode, Miriam Martín (více)
Několik šťavnatých komentářů:
Půjdu do pekla, když řeknu, že mi to přišlo nemastné neslané? ()
Několik zajímavostí:
Původně se mělo jednat o divadelní hru o třech aktech, ale později bylo rozhodnuto, že se natočí celovečerní film, jelikož divadelní verzi nechtěl nikdo financovat. (Yoshimitsu)
Filmaři postavili dvě stejná patra, která si následně předělávali podle vlastních potřeb. (Yoshimitsu)
Scenáristé David Desola a Pedro Rivero si ve filmu zahráli nahé muže v bazénku, kteří se začnou rvát o kus jídla. (Yoshimitsu)
Natáčení celého filmu trvalo šest týdnů, z toho osmnáct dní si vyžádaly úpravy pater a příprava pokrmů. (Yoshimitsu)
Jelikož Díra obsahuje 333 pater, teoreticky je v ní zavřeno 666 lidí. Díra je tedy z tohoto pohledu sama o sobě peklem. (NiWi)
Posledním patrem je patro s číslem 333. Toto číslo bývá označováno jako symbol či znamení, že modlitby člověka byly vyslyšeny a jeho strážní andělé jsou nablízku. (cze.Oi)
Za sebe bych dala filmu 80ˇ%. Originální námět. Dobře stavěné dialogy. Chvíle napětí. Posun z patra na patro razantně oddělen. A v každém patře překvapení. Viděno v originále s titulky - španělština je velmi malebný jazyk.
Film jsem viděla asi před rokem, byl opravdu dost drsný, ale je to vlastně taková exkurze do temných zákoutí lidské duše...
OdpovědětVymazatTady očekávat ohledy na další je nemožné, jídlo je otázka přežití, a to je pro všechny jediný zájem. Drsná představa, také bych nedokázal film strávit vcelku a ani nevím, zda bych to dokázal na pokračování.
OdpovědětVymazat