Je to jak u věcí. Co koliv založím, založím s přesvědčením, že na tomhle místě to určitě zase najdu. Vždyť je to téměř na očích.
No a u filmů a knih je to podobné. Když něco čtu, říkám si, tuhle knihu si přece zapamatuji. Tento film nemůžu zapomenout.
A bláhově si to nikam nezapíšu.
Samozřejmě, zapomínám. A jak u knih, tak u filmů, pozůstávají chatrné útržky děje a naděje, že jednou ten film znovu objevím.
Studentka, zamilovaná. Chce nechat školy, a utéct s ním. Pak najednou zjistí, že on je ženatý, a vrátí se znovu domů a chce znovu pokračovat na škole. Období asi padesátek, tipuji.
Něco ve stylu krimi. Někdo buď vyhrožuje nebo zabíjí lidi v okolí. Žena pošle svou rodinu pryč a dává vrrahovi výzvu, že je v domě sama. On jde po ní, ona se brání a zabije ho. Policie jako vždy přichází pozdě a policista ji chce zatknout a obvinit. Ona na něho - dokažte to (to zabití bylo asi jako nehoda). - Myslím, že tohle byl případ, kdy ona chtěla vraha obvinit a on jí říkal, dokažte to, že vraždil.
Asi znovu padesátky, plus mínus. Maloměstský život. Maturitní večírek. Patrně se zvrhnul. Myslím že tam byla sebevražda, nebo pokus o sebevraždu.
Katastrofický film. Mělo to být nějaké zemětřesení a konec svět a hrál tam roli obraz Mony Lisy, tuším, nebo nějaké Madonny. Prý kdyby se usmála, všechno dopadne dobře, když začne plakat, dopadne to zle. Závěrečný obraz, hromada trosek, na povrchu obraz a ona plakala.
Australská road movie. Starší žena přilétá z Ameriky do Austrálie, žít u své dcery. Dcera ji ale nenávidí a před lety utekla na druhý konec světa právě před ní. Stará žena se vydává na cestu přes Austrálii a potkává různé lidi. Na čas zakotví v nějakém bistru, navštíví místní domorodkyně. Nevím jestli se s dcerou nakonec usmíří, myslím, že ano. Název filmu si nevzpomenu, a myslela jsem, že v něm hraje herečka z Muže od Sněžné řeky, ale nejspíš ne. Podobný omyl jako s Geenou Davisovou.
Kniha. Harlekýnka. Hrdinka se dostane časem do dávné doby, myslím že ve Skotsku. Klíčové místo, strom. Tam se - asi -zamiluje a něco ji přenese zpátky. V současné době buď znovu hledá ten strom a chce se vrátit, nebo on jde za ní, nebo se potkají v současné době.
Film - historický. Ona je anglická panička, manželka nějakého šlechtice, na venkovském sídle u moře narazí na lodˇpiráta, zamiluje se do něj. Dle románu Únik od Daphne du Maurier, jen jsem si nemohla vzpomenout na název filmu. Dokonce i herečka selhala, protože jsem myslela, že ji hrála Geena Davisová, ale ona hrála v tom pirátském filmu už nevím jak se jmenoval. - Na název filmu jsem přišla náhodou. To mi zcvakly synapse, nejhezčí pocit v životě - a film se jmenuje Francouzova zátoka.
Další film - ona je ne příliš hezká jediná dcera poměrně zazobaného obchodníka nebo dobře situovaného člověka. Uchází se o ni lovec věna a otec ji nechce provdat. Ona je do něj zamilovaná, on ji však opouští, protože otec ji nechce provdat, nebo spíš, provdal by ji, ale bez věna, jen se základem, se kterým se dá tak tak žít. - Dlouho jsem film hledala, nemohla si vzpomenout na název, lovila jsem na čsfd v historických filmech. Nakonec film objeven díky odkazu na jednu knihu, u které jsem četla stejnou anotaci. - Washingtonovo náměstí, stejný název i u filmu a tento film natočen i pod názvem Dědička, psala jsem o něm.
Napínák, vrah naháněl jednu holku, pamatuji si schodiště a bílé tenisky. Našla jsem zmínku na ČSFD, se stejným dojmem - šlo o film Svědek na zabití.
Londýn, prostitutky a Jack Rozparovač. Sherlock Holmes. Šlo o film Vražda na úrovni, tenkrát jsem nahodila dotaz v nějaké filmové diskuzi a bylo mi zodpovězeno.
A černovlasý kudrnatý vrah, který asi vrah nakonec nebyl. Pamatuji si útěk na molu. Hodně chatrné útržky. Ale možná jde o film Klíčem je strach.
Bylo by jich víc a možná seznam doplním, jak si vzpomenu.
Taky je pár filmů, které bych ráda viděla, ještě aspoň jednou.
Můj bratr Tom
Černý meč
Černé město
Záhady temné džungle
Sedm pih
Je dobré, že se má člověk pořád na co těšit a že může pořád ještě něco chtít. I když si nemyslím, že by se mi poštěstilo tyto kousky znovu vidět. V tv se točí všechno možné, dobré filmy i sračky, ale tyhle kousky se tam neobjevily. Některé jen jednou, a zmíněný Černý meč nikdy, ten byl vysílán jen v kinech.
Nedávno jsem hledala název knížky, kterou jsem měla jako dítě a maminka ji někomu pak darovala. Byla od ruského autora z období druhé světové, v ní několik příběhů. Utkvěla mi v paměti holčička s krávou Černuškou a díky tomuto detailu jsem ji po dvou hodinách na internetu nakonec našla. S tou pamětí už to není žádná hitparáda, proto posledních pár let píšu deník. Zapisuju si všechny události, radostné i smutné, a filmy, které jsem viděla. Podle toho pak můžu eventuálně dohledat, o co se jedná.
OdpovědětVymazatDeník je moc dobrá forma. Mně zčásti deník nahradil blog, ale tam nemůžu psát úplně všechno, žejo... přesto už jsem i v blogu zachytila některé věci, na které jsem zapomněla. Ale deník je fakt dobrá alternativa. - Na filmy mám extra sešit, protože jsem si udělala přehled toho co jsem viděla. Ale jak jsem zde psala, je pár takových, které jsem si nepoznačila s tím, že si je přece musím zaručeně pamatovat - jaká to iluze, ha ha - a pak už třetí den nevím která bije... S tou knížkou gratulky. Taky mám pár poztrácených, ale asi polovinu z nich jsem našla, polovinu z té poloviny už odepsala a druhou polovinu z té poloviny bych si ještě jednou ráda našla a přečetla. - Jak to dopadne, nevím, už jsem se naučila v životě ztrácet. Jak věci, tak lidi... Jani, hezký den a díky že ses zastavila.
VymazatP.S. komentuji jako anonymní, protože nevím proč, na svém vlastním blogu nemůžu komentovat pod jménem eumenida. Takže ke komentování jsem se musela odhlásit, to jsou paradoxy.
VymazatVe znalosti filmů se ti na blozích nikdo nevyrovná, i když říkáš, že jsi filmy pozapomněla, tvé stručné charakteristiky jsou velmi výstižné a hned je možné si udělat základní představu. Mě by zajímal vrah na úrovni.
OdpovědětVymazatTen film měl atmosféru. Šli jsme na něj kdysi jako děcka z internátu a cesta zpátky byla přes lesík, potmě a mlha, jen chabé osvětlení od poulličních lamp :D :D - tenkrát jsme dost šíleli strachem. Řekla bych, že film je dobrý i po letech, doporučuji. Myslím, že bys jej našel na uložto. Ještě se mi líbila jedna sherlockovská varianta Psa baskervillského - z roku 1983. - Filmy mě hodně baví, to je fakt, ale až takový znalec nejsem, hodně jsem jich ještě neviděla a asi ani neuvidím. Taky se mi spousta filmů dostala do povědomí, když jsem v době totálního pádu na dno přežívala jen tím, že jsem sledovala jiné lidské osudy, i když většinou ty fiktivní. Pomáhalo mi to přenést se přes současnost.
Vymazat