úterý 11. února 2020

Aprílovej únor

Když pominu zběsilou zvěst o případném konci blogu, zažila jsem dnes opravdovej apríláč, chyběla už jen bouřka s hromy a blesky.

Nakonec, to zřejmě zažilo v různých variacích veškeré osazenstvo téhle země, někde s katastrofálními důsledky.

Ale v naší kotlině zatím vzteklá Sabina řádila trochu slaběji. Ne že bych se proto na ni zlobila.

Tak si v poklidu prodávám v té naší prodejničce a když zákaznice opouští krám, obě zjistíme, že se na place vyklenula parádní duha. Jakmile vyšla, hned jsem chytla foťák, který jsem náhodou měla po ruce a cvakla duhu z okna a pak ještě vyšla do té kosy a cvakla ji ještě natřikrát. Protože k duze se přidružila ještě sestřička, nebo bratříček, nebo ký gender. Ale to dvojče bylo fakt jen chviličku, během několika vteřin rozplynuto v šeď a zčistajasna pumelenice, jako by měl být konec světa. Holka vlasatice, která probíhala kolem, měla vlasy zvířené kolem hlavy jako fakt nějaká medúza... já zapadla na poslední chvíli a vtáhla za sebou nabídkovou ceduli, protože začínal pořádný lomcovák. Čina trvala asi čtvrt hodinky (čina, prosím, nikoliv Čína, a je to slovo pro velké počasíčkové vyvádění Mrkající). Prší a venku se setmělo, zpívá Karel Kryl a přesně tohle se hodilo na situačku venku... a pak, jako kouzlem, během minuty, se stejně tak z černa vynořilo jasné modro.

Zkusím fotkově.

Foceno přes okno.


Vycvaknuto venku. Tato duha byla krásně ohraničena a kraje se nerozplývaly, ale sahaly skutečně až za obzor.


Průtrž mračen. Foto trochu přitmaveno, přesto ještě světlé, opravdu to bylo jak za soumraku. Barřva oblohy odpovídala spíš předchozí verzi.


A pak, během několika minut... neuvěřitelná modř.


Jen kaluže potvrzují, že se fakt tímto místem něco přehnalo...



Mimochodem, taky už zálohujete?
 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat