Kvašáky
mi nejsou neznámé, už dávno jsme dávali do keramických hrnců nebo
velkých sklenic nakvasit okurky, s vinným listem a koprem.
V tomto receptu mě zaujalo, že se toho dá použít ke kvašení více a improvizovat.
Návrh v původním znění:
Moravské
probiotikum - kvašená zelenina. Okurek, patizon, cuketa, květák, mrkfa,
cibula, česnek, feferon, na dno kopr, vinný, višňový a křenový list. Na
1 l svařené vody 4 dkg soli . Zatížit. Kvasit, jest s chlebem se
škvarkovým sádlem, mlaskat.
Protože jsem neměla feferonku, dala jsem kousek křenu, špalíček zvíci dvou centimetrů.
Dá se prý přidat i čilli paprička mletá, místo feferonky.
Aby
zelenina nevyplavávala nad povrch vody, šprajcla jsem ji několika
zkříženými špelkami. Jde to i s talířkem nebo špachtlemi, ale talířek by
se hodil do širší nádoby a špachtle jsem neměla. Špelky udělaly stejnou
službu...
Sklenice
jsem nechala položené na plechu v polostínu (část dne slunce, část dne
stín), asi po dva týdny, pak je přenesla do stinné komory.
Dnes
jsem poprvé ochutnala, obídek s nohou ptáka Noha, čili pečeným kuřecím
stehnem, vařenými brambory a náloží z jedné ze sklenic.
(Na fotce kvašáky už zčásti po odebrání)
Výsledek byl na jedničku. Snad trochu víc slaný, ale to má asi být...
Jo a ta mrkvička... příště dám trochu tenčí, nebo silnější rozkrojím na půlku. Tenčí je kapku křehčí.
Doporučení - mrkev nebo petržel je lepší mírně povařit. Ono to bylo fakt dost tvrdé.
Fermentovat,
čili kvasit, se dá více druhů zeleniny, zdá se... Zde příjemně
překvapil jak květák, tak patizon, dokonce i mrkvička.
Na rok si dám rozhodně repete!
Chutnají vám kvašáky? Vyráběli jste je sami? Zkoušeli jste také někdy jinou kombinaci, než klasické okurky přerostky?
Žádné komentáře:
Okomentovat