úterý 18. srpna 2020

Malé cestování v čase

Mám za sebou několik hektických týdnů, kdy jsem přesouvala postupně články z blogu tečka cézet (který definitivně zakalil včera dopoledne).
Vím, že se dal udělat konkrétní přenos blogu, zmáčknutím jednoho tlačítka. Ale mně se to nepovedlo, nevím proč.


Ruční přenos článků měl však svou výhodu. Jak jsem postupně přetahovala jeden za druhým (některé jsem vypustila, šlo fakt o blbiny), bylo zajímavé, znovu pročítat historii.

Bylo to jako cesta časem.

Vybavovala jsem si někdejší obavy, zveřejnit cokoliv z vlastních myšlenek nebo nápadů. Že se zesměšním, shodím, že nebudu zajímavá, že mé články budou nudit.

Získala jsem si časem pozornost dalších (a sama objevila nejrůznější blogy, ze kterých některé upadly v zapomnění, některé byly zrušeny, jiné navštěvuji dodnes. A trochu mi to dodalo sebevědomí. Navíc jsem pilovala i způsob vyjádření, a objevila i zajímavosti v podobě programových úprav¨.
Což začalo mým povzdechem nad tím, jak jsou ty fotky, co dávám, šedivé.

Zkusila jsem se zapojit do různých projektů a soutěží. Taky jsem sama zkusila uspořádat nějaké soutěže, což mělo dost slušný ohlas.

Když jsem prohlížela některé fotkové úpravy, které jsem dávala do kupy, jen dnes přemýšlím, jak jsem vlastně postupovala, jak jsem k tomu došla. A asi by se mi totéž podruhé nepovedlo.
(I když díky tomu, že mnohé v programech, co bylo k mání, je dnes zpoplatněno)

Vybavila jsem si  situace, kdy mi bylo psychicky zle. Trápení i radosti s kočkami. Odchod mé mámy. Ten definitivní, myslím. Potíže s prací a udržením se. Hledání nové. Smrt pejsků a kočiček, některé možná zbytečné. Nečekané radosti z odezvy lidiček z blogu. Akce a události v okolí, cesty na finančák, které díky focení nebyly až tak nudné. Objevy zajímavostí, právě díky focení. Výlety na kolech, autobusem, osobní starosti, pád na dno sociálky, nalezení nové práce s neskutečně dobrou šéfkou. A potíže dnes.

A taky, jak dost jsem se změnila za tu dobu deseti let. Hlavně z oblasti nadšení pro dost velký skepticismus.

Blog byla dobrá doména, zajímavé místo pro lidi a zajímavá komunita. Asi jinde taková nebyla a nebude. Ale co je pryč, je pryč, byli jsme před blogem, budeme i po něm.
A blogspot je místo, které nabízí poměrně útulné prostředí.

Jsem ráda, že dost lidí přešlo právě sem. A vůbec že přešli jinam, ať je to wordpres, pise, nebo vlastní stránky. Je totiž dost stránek těch, kteří ani neví, že při příští návštěvě nic neobjeví (Malkiel), jiní už nestihli cokoliv zálohovat, protože toho měli moc - a možnost přenosu jim nevyšla a nevěděli, koho oslovit (jeden skvělý speciál Monarchie, třináct let práce přišla vniveč).
I to je bohužel život. Ztráty jsou častější než nálezy.

Takže všechny vítám v novém domově, někteří už se zabydlili před lety, jiní před měsíci a někteří teprve tápou. Sama patřím k nim tápajícím, i když jsem si blog založila preventivně už před lety, neřešila jsem zatím další doplňky jako záložky, odkazy a tak to bude pro mě znovu malá neznámá.

Mějte se dobře - je nás víc a nebojme se vlka nic.





16 komentářů:

  1. Celou tvojí blogovou etapu i se všemi radostmi a starostmi si pamatuju. Tak vítej a ať se ti tu líbí :).
    Taky jsem se při nahrazování fotek často zasekla u čtení, někdy jsem se vážně pobavila :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máš dobrou paměť, lepší než já :-) protože pro mě byly některé momenty dost překvapujcící, třeba zjištění, že zánět duhovky, co jsme měla letos, nebyl první, ale to samé mě postihlo před deseti lety. A já na to zapomněla. Taky jsem si ráda připomněla právě ty soutěže, třeba poznej film, nebo vytvoř vlastní zátiší, nebo vytvoř vánoční či velikonoční pohled... všechno tohhle budu postupně zveřejňovat, třeba se tam někdo taky znovuobjeví.
      A do některých článků jsem přidala i okopírované komentáře. To je malej bonus, oproti těm původním klasickým.
      Tvůj blog si taky pamatuju, Jani, od začátků, kdy jsem tě ještě zastihla v dost nešťastné době, kterou jsi zažívala s velmi problémovými sousedy-nájemníky. Ta frustrace a stresy byly jasně znát, to zoufalství z nelehkých vyhlídek čišelo z každého článku a věřím, že ses tím psaním aspoň trochu odreagovala. A pak si pamatuju to radostné sdělení, že se ti milí lidičkové odstěhovali. (Nebo jste našli něco vy? ale mám dojem, že ti sousedé odešli).
      A taky následnou proměnu stránky, jak vizuální, z černé do světlých barev, a články, které najednou chytly jiskru, byl tam vidět ten nádech a změna k lepšímu, ten optimismus a radost ze života a tvoření.

      Vymazat
    2. Řekla bych, že tu paměť máš taky hodně dobrou, pamatuješ si to do puntíku přesně :).

      Vymazat
  2. Také jsem přenášela články z blog.cz ručně, a také jsem si pěkně zavzpomínala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama (co jsem zatím viděla, tak jeden komplet překopírovaný blog za druhým. Ale to ruční přenášení má opravdu svůj malý půvab. Právě toho připomenutí věcí, které už bychom zapomněli. A málokdo se vrací běžně do archivu, že.
      P.S. dík za návštěvu a taky, že jsi to nevzdala.

      Vymazat
  3. Co bylo, bylo. Teď je nová výzva. Hlavu vzhůru, našli jsme se!😊

    OdpovědětVymazat
  4. Díky nové práci jsem na přesouvání článků neměla ani čas. Stihla jsem si akorát uložit tak pět článků někam do počítače. Je škoda, že jsem si nestihla ani prohlédnout všechny bývalé články. Ale nedá se nic dělat.
    Na nové doméně všem to určitě taky půjde, i když někde to je na trošku trpělivosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to škoda, ale už se nedá nic dělat. Někdy prostě ztráty jsou, naštěstí máš pořád dobré nápady a máš o čem psát. Já to sice stihla, ale byl to fakt záběr a zabralo to hodně času, protože fotky jsem musela stáhnout do počítače a přihrát je znovu, nebyla jsem si jista, jestli po zániku Galerie nezaniknou odkazy na ty fotky a tudíž nedojde ke smazání.
      Kdybych měla víc času, zkopírovala bych i tvůj blog, ale už to fakt nešlo.

      Vymazat
    2. Joino, koukni ke mně na poslední článek, třeba něco ze starého blogu vylovíš - https://moje-nova-mozkovna.blogspot.com/2020/08/navrat-na-blogcz.html?m=1.

      Vymazat
  5. Jsem moc ráda, že jsi se přesunula sem a přeju ti, aby se ti tu dařilo tvořit! Mně se teda blog povedlo přesunout podle návodu, ale asi až napotřetí, trošku jim to haprovalo :D Je škoda, že jsme přišli o blog.cz, ale na druhou stranu teď můžem všichni začít tak nějak "nanovo", promazat, protřídit, rozmyslet si, jestli nás to baví...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tos napsala moc dobře! Některé příspěvky jsem opravdu smazala, jiné zase nechala, z různých důvodů, nostalgických, sentimentálních, ale i paměťových, lecccos už mi vypadlo z paměti.
      A jestli nás to baví... otázka do pranice. Je fakt, že ten elán, co byl, už není. Ale pustit blog úplně, to bych asi nechtěla.

      Vymazat
  6. Vítej, všimla jsem si, že sem vkládáš jeden článek za druhým. Některé jsem si znovu přečetla, ale sama jsem měla dost práce se stěhováním blogu Ženského klubu (toho babince co se tenkrát sešel i u vás v R.). Nepřeneslo se všechno, pár článků jsem kopírovala ručně a pak ještě zachraňovala obrázky, když se ukázalo, že po vypnutí galerie z blogů zmizí. Zatím tam sice jsou, ale určitě jen dočasně: galerie.cz už nefunguje a je jen otázkou času, než to na tom serveru smáznou úplně.

    Věřím, že se ti tu bude líbit. Já si tenkrát zvykla strašně rychle a dnes mi to připadá snad jednodušší než byl starý blog.cz. A hlavně přehlednější a spolehlivější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty články jeden za druhým jsou všechno starý články, dávám je postupně, už je mám přetaženy všechny, jen jsou v konceptu. Říkám si, že se někdo třeba rád podívá, najde se tam, hlavně při soutěžích nebo různá představení blogu, co jsem dělala, že si někdo třeba vybaví určitou chvilku, takže to pouštím po pár kusech. Sama jsem to měla jako malou cestu časem. - Dost zdrření bylo právě s tím překopírováním obrázků, protože jsem nechtěla, aby zmizely ty s odkazzem na uložení v Galerii. Takže pracně uložit do počítače, přihrát do blogspotu a rozložit do článků.
      Vím, že už jsi zakotvila na pise, a taky že máš na blogspotu ten kulinářský speciál. Zatím se tady postupně orientuju, chtěla bych si vytvořit odkazy na blogery (oblíbené blogy) a taky něco jako rubriky, to budou nejspíš štítky...
      Děkuji za návštěvu!

      Vymazat
    2. JJ, rubriky se dělají pomocí štítků. Musíš je vkládat ke článkům. A máš možnost každému článku přiřadit libovolný počet štítků - tím ho můžeš zařadit do více rubrik současně.

      Kdybys potřebovala poradit, tak klidně písni na FB.

      Vymazat
  7. Já vidím, že nejsem sama, komus se na blogu.cz líbilo, byla jsem spokojena až do chvíle, kdy to všechno fungovalo. Já si nepřenášela nic sama, zadala jsem to odborníkům a teď postupně piluji, něco mi jde, něco méně, také jsem o 12 let starší než při založení toho prvního blogu, uvidíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem přemejšlela, že někoho oslovím, na stránkách Kitty jsem viděla odkaz na člověka, který by to dal, ale už jsem měla víc jak polovinu přenesenou, tak jsem to nakonec nechala tak. Sice větší drbačka, ale zase jsem si početla, vybavila si určité chvíle, taky jsem si projížděla komentáře, připomněla si některé, kteří tu už nejsou. Bylo to docela zajímavé. Jsem ráda, že jsi taky přešla a neskončila s tím, u tebe na blogu byla vždycky pohoda.

      Vymazat