Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou

Napsal Arnošt Lustig.


Tuto útlou knížečku jsem začala číst před několika dny a byla schopna ji dávkovat po několika stránkách. Byla to agónie, tušit, jak všechno dopadne a vidět, jak se naplňují nejhorší představy.
Dočetla jsem ji dnes v noci na jeden zátah.
Musím ale uznat, že kniha byla napsaná bravurně, a závěr byl epický.
Neb v Kateřině Horowitzové se zrodilo i víc, než jen strach ze smrti.


Druhá světová, zajatci a tábory smrti.
V jednom z nich se ocitá skupina amerických zajatců, z původního množství dva tisíce jich zůstalo asi dvacet. Jsou navrženi na výměnu za německé zajatce a je s nimi podle toho i zacházeno.

Do tábora však proudí davy jiných lidí, transporty jednotlivců i rodin, mezi nimi Kateřina Horowitzová, jediná, které se dostane vyjímečné pocty v podobě vybrání z transportu a přidělení ke skupině amerických zajatců, na žádost jednoho z nich.
Naskýtá se pro ni šance přežít?

Kateřina netuší to, co během následujících hodin ví celé osazenstvo tábora. Její rodina, otec, matka, děd i všechny sestry, byli během hodiny zplynovaní.
Doufá do poslední chvíle, že je díky vlivu amerických zajatců zachrání a nechce nebo neumí rozumět pohledům místních vězňů, krejčího, který jí bere míru a šije novou garderobu, rabiho, který ji o něco později s tím americkým zajatcem sezdává.

Doufají všichni a zatím se ocitají v pekla doufání a zklamání.
Četař Brenke, který je má na starosti, s nimi setrvává po celou dobu, předkládá jim nové podmínky a požaduje platby za pobyt, cestovní náhrady i výdaje za Kateřinu Horowitzovou.
A jen několika z nich začíná být jasné, že tato cesta nebude končit odchodem do svobodného světa.

Celý děj je vlastně založen na totální nadvládě silnějších, těch, kteří mají moc - a na naději a víře těch, kteří se ocitají v područí a nechtějí se smířit s myšlenkou na nejhorší.
Neboť naděje, jak známo, umírá poslední.
A když se značně přiživuje, v některých případech může být i zlatonosná.

V této útlé knize je předvedena celá mašinérie moci. Rozklad osobnosti člověka, kolotoč naděje a nedůvěry a znovu naděje, sebejistota vyvěrající z pocitu sebevědomí, podloženého bohatstvím, a pád na dno.

A taky nalezení odvahy v okamžiku pravdy.

Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou se může směle zařadit mezi taková díla jako  1984, Konec civilizace, nebo 451 stupňů Fahrenheita.

Co víc, byla inspirovaná skutečnými událostmi.
Citace z Wiki:

 Lustigova novela je inspirována skutečnými událostmi. Roku 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali veškerý jejich majetek a jako nepotřebné je pak zabili. U postavy Kateřiny Horovitzové, která při cestě do plynové komory zabije německého důstojníka, se Lustig inspiroval osudem skutečné dívky, polské herečky, která stejně jako Kateřina vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho, čímž sice unikla smrtícímu plynu, ale byla zastřelena. Lustig obě na sobě nezávislé události zakomponoval do své novely. Divadelní adaptace Lustigova románu měla 13. června 2012 premiéru v pražském Divadle pod Palmovkou, 13. července 2012 se uskutečnila premiéra verze upravené pro speciální divadelní vlak, který vyrazil do 14 krajských měst ČR a ve dnech 22.8.-26.8.2012 také do polského Krakova a Osvětimi.


V 50.bodové výzvě může být zařazena jako zakázaná kniha, neb svého času byla stažena z prodeje a stala se trezorovou.