Dá se říct.
Dnes jsem zase vytáhla kolo, protože už je možná poslední příležitost, jak zachytit tu nádheru.
Celou cestu do práce lemovaly rozkvetlé špendlíky a byla to pohádka.
Navíc,
špendlíky nádherně voní... představte si krásný slunný den, téměř
letní, modrá obloha a slunce se činí ze všech sil, stromy jak ověnčené
sněhovými závoji a úžasná vůně. Občas poletující lístečky květů, které
už se pomalu snášely ze stromů, z polí vzlétl bažant a zamířil k
nedaleké Dunávce, přes cestu přeběhl - ne černý kocúr, ale zajíc. Občas
nějaký cyklista, občas auto, žádný velký provoz.
A ještěže jsem vyjela dřív, protože jsem zároveň jela i do práce a trochu se tím focením zdržela.
Naštěstí to časově vyšlo a stihla jsem oboje.
Nádhera. Škoda, že to nevydrží aspoň tři týdny... aspoň měsíc... aspoň půl roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat