Zadubenej pelmel

Nikdy bych nevěřila, že budu jednou úřadovat z noťasu, a ejhle, myšlenka se v čin proměnila. Že bych z toho byla odvázaná, nejsem, je to jiný přístup, kapku jinak laděná klávesnice a bolí mě z toho v zádech. Navíc mi chybí myš, myšička, to šmrdlání na ovládacím čudlíku je šílené.

Ale půjčenému koni na zuby nehleď a já jsem ráda, že jsem se vůbec téměř po týdnu dostala na blog a dnes i do emailové schránky, bo při zadávání hesla (na novém noťasi) mi to heslo nechtělo vzít.

Ke svému zkormoucení jsem zjistila, že veškeré věci, které mám na disku původního počítače, zmizí bez návratu, protože dnes se na onen počítač nedostanu, bo mě tam windousy nepustí a po reinstalaci okýnek bude vše v počítačovém nebi.

Nebo zkrátka v čudu.

Jediné plus, že pár věcí jsem si včas přezálohovala na externí disk. Co však ztratím, všechny moje soutěžní fotkové pokusy pro soutěž do klubu fotografického.

Ale protože jsem si většinu těch soutěžních fotek předhodila do článku, zůstaly zachovány ty nejdůležitější, a že i těch je dost a dost, brzy uvidíte.

Filmy a seriály, které tam mám natahané, si zřejmě budu muset natahat znovu a taky doufat, že je ještě najdu, na příslušných úložištích. O moři fotek s pletacími modely ani nemluvě... taková práce s tříděním a všechno v háji zeleném. Na druhou stranu, zase se mám čím bavit.

S překvapením zjišťuji, že i co se pracovního procesu, do kterého jsem se znovu zapojila, týká, tak na mé místo si brousí zub nějaká místní ženská, která aspiruje na invalidku a tudíž doufá, že mě vyštípe a nahradí. Až to povím šéfové, bude zírat stejně jako já, protože tyto zvěsti jsem se dozvěděla oklikou od místní megadrbny, která se tuze zabývá mou osobou, tím, co dělám, kam chodím, kde pracuji, za kolik pracuji a jestlipak mám smlouvu. Sranda je, že ani na jednu z těch věcí se nezeptala přímo mě. I když nemyslím, že bych jí na to odpověděla.

Mimochodem, taky máte svou oblíbenou místní megadrbnu?

Počasí je jak šílené, léto už v dubnu, šeříky v plném květu (nemají náhodou nakvétat v máji?), asi jsem znovu prošvihla magnolii, dokonce i pampeluchy. Ne že bych si z nich chtěla motat věneček, ale laškovala jsem s myšlenkou na pampeliškový med. Tak snad na rok.

Důležitější je, že mě zase zaměstnává čička naše spanilá, která má zase své oblíbené ledvinové potíže. Naštěstí mám ještě tu pastu od loňska, co je prý na zamezení ledvinových kamenů, tak snad aspoň trochu zabírá, ve smyslu, že se jí to nezhoršuje. A jestli se zadaří, staví se zítra i veterinář s nějakými antibiotičky.

A snad jednu dobrou radu na závěr.

Pokud máte na počítači věci, které považujete za důležité, zálohujte si je.

Na externí disk, nebo flešku (USB), nebo DVD, možná i v kombinaci dvou.

Věci stažené z internetu se dají stáhnout znovu (většinou), ale věci vlastní, jako fotky, nebo povídky, úvahy, básně, ale možná i daně nebo pracovní záležitosti, mohou být ztracené navždy.

A co se týká ztraceného nebo náhle neplatného hesla?

Dán se napsat na podporu o znovuobnovení hesla, nebo možnost nastavení nového. V mém případě šlo o email na seznamu.

Je docela dobré, udělat si do sešitku nebo diáře pár poznámek.

Mimo vlastního hesla (které však nemusí po čase fungovat) pár zajímavostí.

Jako třeba oblíbený film či seriál, který jste si zadávali jako ověřovací údaje při zakládání emailu.

Rok narození, který jste uváděli.

Vzhled současné emailové schránky (máte základní bílou? nebo nastavený nějaký motiv?)

Několik emailových adres, s kterými komunikujete (chtějí je pro ověření, zda jste opravdu majiteli schránky)

Případně složky, které snad máte v emailu nastaveny (kam si třeba stahujete zajímavé emaily, nebo určité odkazy, na jednom z emailů jsem takhle měla složku pro DTest nebo umělé kytky z jednoho krámku, odkud mi chodily neustálé nabídky).

Není vůbec marné si pár takových věcí poznamenat někam mimo počítač. Protože, ač jsem do emailové schránky chodila téměř každý den, zjistila jsem, že na mnohé z otázek si nevybavím správnou odpověď. V hlavě jak vymeteno!

Ale něco jsem dala dohromady a tak zase funguji.

Doufám, že zítra už zase pofrčím na staronovém původním počítači.

A taky doufám, že čička se mi vyzdraví.

Na to, že by mě nějaká čúza vyštípala z místa, raději ani nemyslím. Jen ať si nechá zajít chuť.

 

 

  

Příjemné zadubené jaro vinšuju!