Židlochovické židle

Na tuto podivnost jsem narazila letos v červenci, když jsem šla zaskakovat za odešlou prodavačku, která se zprčila a definitivně sekla se svou úžasnou profesí. (Částečně jsem jí dávala za pravdu, protože prodávat v létě v prodejně bez klimatizace, se sálajícími zářivkami od regálů za zády, je vrahovina).

Vystoupla jsem jednoduše z autobusu o zastávku dřív a namířila nejdřív k bankomatu.

První tři židle jsem viděla pěkně svorně pospolu a zaujaly mě na první pohled.

Ještěže trpím zlozvykem, tahat sebou foťák, ať Benčíka nebo Nikouše.

Postupně jsem těch židlí objevila víc a víc a fotek přibývalo. S druhým dnem jsem zaměnila foťáčky a pořizovala ještě další.

Namouvěru, taková přehlídka se jen tak nevidí.

Náhodně jsem viděla ve výloze cukrárny leták, který tuhle židlovou záležitost kapku osvětlil.

Ale nebyl to jediný důvod, jak jsem se dozvěděla později...

Dnes pro vaše oči malou přehlídku originality:

Židle v sousedství bankomatu.

Na radnici

A nad náměstíčkem...

Pro změnu pod náměstíčkem.

Před městským úřadem

Před poštou...

U pošty!

U řeky

A ještě jednou u pošty... o pár dnů později.

Záběr za sklo místní cukrárny - a část tajemství odhalena!

Pokračování bude - na mostě!