Poslední pohled na ni, když byla pěkná, zdravá a spokojená. Už tady není.
Po návratu z práce veliký šok, protože než jsem odešla, začínala pookřívat.
Nejsem zvířecí maniak, ale to stvoření bylo už jak rodina, navíc jsem obdivovala její životaschopnost, s jakou se vybrala z useknutého ocásku a několik brutálních záchvatů s ledvinami. Ze všeho se vyvrabčila, ale z tohohle ne. Kdybych přišla o čtvrt hodiny dřív, možná jsem ji zachránila.
Ale zaslouží si, čičinka, víc fotek. Tak tady je, ve své kráse.
Žádné komentáře:
Okomentovat