Májově

Tak už tu máme květen, vážení.

První máj, lásky čas, už byl a osmý květen, osvobození, teprve bude.

Každopádně roztomilé dva svátky i v tom, že je volno. No neber to!

Na fejsu letí četné debaty o pylu. Jestli je to pyl z řepky, z kvetení celkově, nebo z borovic a smrků. Neb jehličnany prý pylují o sto třicet. Mně osobně je celkem fuk, odkud je, řepka mě štve už z principu a utírat pořád parapety už mě taky nebaví, takže mám na výběr, mít zaprášeno, nebo kolovat s hadrem. Mám tedy zaprášeno.

Taky mě nebaví věčné tahání konví na zalití aspoň části té mé předzahrádky (to je takovej ten plácek před domem). Dva týdny v dubnu jsem opižlávala vrbu, už zase divoce obráží. Nic nového, jako každý rok, zas bude fešácká. Za pár let možná půjde pod sekeru. Nebo v téhle době spíš pod pilu...

Kocour.

Má problémy s okem. Po užití kapek do očí nastoupila mastička. Naaplikovat mu ji je nadlidský úkol a místo do oka to plácám na oko samotné, většinou zavřené. Asi bude muset přijít na řadu veterinář, už potřetí.

Někdo ze známých řek, že to je jeho karma za tu kočku.

Asi to bude na delší dobu, už mě to vážně štve. A taky je mi ho trochu líto, prevíta, přece jen, oko je citlivé.

Jinak nestrádá, většinou pospává, když může, mi uteče (to mu zavřené oko najednou nevadí) a žere jak zjednanej. Až o něm jedna známá utrousila, že nevědět, že jde o kocoura, tipla by, že je březí.

Tady ještě kouká oběma a doufám, že tak zase koukat bude... občas jako by se podíval už skoro normálně, ale pak je to zase horší.

Čtení.

Pomalu louskám Zlou krev od Vladimíra Neffa. On je vážně dobrej! Jeho postavy jsou velmi živoucí, velmi lidské, navíc sledovat některé nešvary oné doby, tak má jeden dojem, že se aplikují i dnes.

Dočetla jsem Edith Piaf, skvělé počteníčko o jedné velmi silné a živelné osobnosti.

A hned si pustila i příslušný film, abych doplnila četbu i o vizuální zážitek.

Taky se mi konečně dostal do rukou Stařík, který vylezl z okna a zmizel. Tedy ne stařík osobně, ale ta kniha, kterou už dávno všichni tolik opěvovali. A víte co? Je to vážně výborné čtení! Asi napíšu o obou třech, Edith, Stařík, i Zlá krev.

Také jsem Staříka doplnila o filmový zážitek, ale běda, na knihu film vážně neměl.

I když nebyl špatný, to ne, celkem dobře dívatelný filmeček, ale kniha byla lepší.

Ruční práce. Plánuji nakreslit, nebo spíš popsat, události v roce, kdy se narodila moje kolegyně. Má totiž v květnu kulatiny a to by bylo docela zajímavé, jako dárek. Jen přemejšlím, jestli to popsat ručně, nebo strojově. Jestli to dát do strohé černobílé verze, coby oznámení v novinách, nebo barevně, coby pestrou variaci událostí.

K tomu jsem vypárala jednu halenku a začala znovu, jenže ke své rozmrzelosti zjistila, že páraná příze je opravdu pokroucená, tudíž očka nepravidelná. Takže udělám nějaký ležérnější kousek, nejspíš, a doufám, že to stihnu do léta.

Kytičky.

S kamarádkou jsme na prvního máje vyrazily na poslední pampelišky, do pampeliškového medu. Bohužel jsme zjistily, že poslední pampelišky vzaly za své a přeměnily své zlaté hlavičky v chmýříčkové padáčky. No, aspoň malá procházka, s voňavými šeříky, které jsem optimisticky natrhala do vázy. Teda do mísy, chtěla jsem udělat mísovou aranž, někde jsem četla, že když se utrhnou hned u stonku, vydrží dýl.

Nevydržely, druhý den už kapku smrděly, takže jsem voňavé šeříky vyndala a bohužel šly do koše.

Mísu jsem zaaranžovala něčím jiným, podstatně trvalejším. Foto následuje...

První verze, šeříková

Druhá verze, ve znamení vody. Tak nějak spolu souvisí, jen nevím, mám-li přidat toho motýla, nebo nechat skupinku v tomto osazení.

A nakonec, moje oblíbené variace v úpravě, dnes obrazové...

Jak jste strávili první májový den?

Pracovně, nebo relaxačně?

Zamilovaně?

Výletově?

Přeji hezké májové dny a trochu májového deštíku.