Růže darované

Letos už poněkolikáté jsem dostala kytičku růží. Ne, nemám žádného tajného ani veřejného ctitele, růže jsou původně od jedné paní, která jich má prostě moc, a darované jiné paní, která je předala mě, protože živé kytky nemá ráda, na rozdíl ode mě. Živé kytky ráda mám, ale nemám příležitost, jak k nim přijít a kupovat si za drahé peníze pukét, kkterý do druhého dne zvadne, se mi fakt nechce.

Takže jsem je zasadila tentokrát do teplé vody (někde jsem totiž četla, že růžím svědčí teplá voda, dokonce se prý dají vzkřísit vodou horkou!!!???) a jsem zvědava, jestli mi zvadnou za tři dny nebo za pět. Zatím jsou pořád pěkné a tak jsem je opět nafotila. (První várku růžiček jsem dala na fejs, takže tady druhé. Tyhle jsou navíc voňavé).

Tady jsem zkusila jen odrazku v zrcadle, oříznuto. Prasklina na zdi to sice hyzdí, ale časem přijde zamazat.

Ještě jeden ořez, růže jsou opravdu krásné.

A abych nevyšla ze cviku, zkusila jsem jednu negaci

,,, a jeden Bandicoot. Tak se jmenuje styl tohoto zabarvení, fotka navíc krapítek přitmavena.

Máte také rádi kytky ve váze? Líbí se vám i sušené?

A jakým způsobem je ošetřujete, aby vám vydržely co nejdéle? Máte nějakou fintu: