Tak jsem ztratila Zaklínača

Tak jsem ztratila Zaklínača, konkrétně třetí díl. Nebo vlastně první, už nevím. Taková malá roztomile brožovaná knížečka s jeho prvními povídkami, ještě z nakladatelství Winston Smith, nebo spíš, první vydání u nás, dnes téměř rarita.

Přišla jsem na to čistou náhodou, neb jsem nedávno půjčovala dva Zaklínače synovci. Ale to byli jiní Zaklínačové, pokračování série. No nic.

Zajímalo by mě, co jsem to s ním proboha prováděla. Komu jsem Zaklínače půjčila? Synoveček se dušuje, že je čistej, co se týká vypůjčených knížek a nemám mu důvod nevěřit, bo má svou vlastní sbírku, která vyšla o pár let později.

Zajímavá věc, tahle založená nebo ztracená knížka. Mám takový divný pocit, že jsem ji před nějakým půlrokem vytáhla, asi s cílem znovu si ji přečíst. Odložila jsem ji? A kam? Vrátila jsem ji zpátky do knihovny? A proč tam teda není? Založila jsem ji někam úplně jinam? Totě výzva s velkým Vé.

Protože od této chvíle začínám revidovat knihovnu. Znamená to vytahat všechny knížky z knihoven.

A když už je budu mít venku, není špatné si ty knihovny pěkně poutírat. A taky odtáhnou ode zdí, protože ta zpropadená knížečka mohla být nahoře a mohla zahučet za tu knihovnu. A když už budu mít ty skříně ode zdí, tak bych mohla lapnou smeták, hadr a pěkně to posmetat a poumývat.

Tipuji, že přinejmenším za touto knihovnou najdu podtalířek od jedné pěkné lampičky na svíčku. Vím tuty, že tam zapadla, ale nechtělo se mi se skříní vrtat, a odložila záchrannou akci na později.

Záchranná akce bude patrně tento týden, ještě dnes nebo zítra.

A když už budu mít ty knížky v ruce, mohla bych si vzít vytištěný seznam, co jsem si pořídila před lety, a ověřit si, které knížky zůstávají, které přibyly a které zmizely - buď záhadně, nebo půjčením bez návratu, nebo při stěhování, nebo věnováním nějaké knihovně či potupnému vhození do kamen. (Tento osud nejspíš čeká obchodní zákoník z roku 2009).

Nejspíš najdu několik věcí, o kterých už ani nevím, že je mám. Nejspíš tímto zahájím generální úklid domu (opět), protože když jsou věci rozdělané, je dobré vzít to zgruntu a vopucovat je. Odprašit, umýt, a znovu poskládat.

Zajímavé, jaké důvody se najdou pro totální úklid domu.

Taková jedna malá pitomá brožka.

Sapkáč by se divil.

A to ještě někde vzadu, v koutku mysli, hlodá vzpomínka na dvě vyprané knížky.

Co když tohle byla třetí?

 

 

 

Dodatečně - Zaklínač nalezen. Měl jej synoveček, který se dušoval, že ho nemá. :D