Šeříková vůně - do vázy

... se rozlila v pokoji, když jsem odpoledne seřezala a naaranžovala ještě pár tulipánů, tentokrát z mé vlastní zahrádky, jen jich nemám tolik, co sousedka, takže když uříznu tři květy, tak to znamená, že venku už není jedinej.

Aspoň ne z této cibulky.

Tulipány byly krásné a chladem ještě zavité. Ale něco mi k nim chybělo, něco voňavého... takže jsem lapla zahradnické nůžky a uštípla z nedalekého stromokeře několik snítků šeříku. Několik, ne moc, protože šeřík je stejně odsouzen k záhubě.

On totiž nevydrží ani dva dny, tedy ve váze.

Jednu malou snítku jsem dala do hrníčku.

Hrníček nejen ladí barvou, ale je i dárkem od jedné blogerky.

Myslím, že Jarmilka, jestlipak svůj dárek pozná? (tímto i dodatečně děkuji!)

Druhá naaranžovaná kytka. To zelené cosi jsou větvičky kudrnaté vrbky, která mi roste před domem a na kterou jsem zvěsila ze dvě kraslicová vajíčka.

První kytka asi o tři hodiny později - květ už setsakramentsky rozvitý. Je poznat, že je tady o poznání tepleji než venku.

A znovu jsem nemohla odolat. Bohužel tentokrát problém s uložením, takže obrázek oskenován a pouze v malém formátu.

Šeříková kytka mi krásně provoněla pokoj. Ale na noc jej musím dát vedle - abych nebyla omámená, z té úžasné vůně.

Pak by se mi nechtělo ráno vstávat a to by byl malér.

Jak bych to v práci omluvila?

Nemohla jsem přijet včas, protože voněl šeřík?