Nevím proč mi při pohledu vytanula vzpomínka na román Maryla, asi jeden z mála od Jiráska, které se daly číst.
Tato
část se nachází hned za budovou ÚP, některé záběry jsem fotila přímo z
okna, k těmto jsem si došla po těch kočičích hlavách.
A abych nefotila jen anonymní záběry, zkusila jsem zagůglit, oč vlastně jde, a kupodivu, moc údajů se mi nedostalo.
Ale
zjistila jsem, že se patrně jedná o zbytek gotického kostela svaté
Barbory, kde se zachovala jen věž - zvonice. Proč k tomuto fragmentu
došlo? Zčásti požár, zčásti zboření střechy pod nánosem sněhu, zčásti
postupné rozebírání. Tato podoba zůstává stejná od roku 1864.
Kolem kostela se nacházel hřbitov, asi do roku 1891. Dnes je místo hřbitova park.
Focení opět z listopadu loňského roku. Přesto ještě místy kvetoucí růže... však víme, jak to loni s tím počasím bylo.
Tady mě prostě fascinovala ta polozbořená střecha ještě ze starých bobrovek (typ křidlic)
A moje oblíbené polosbory - zde stará dřevěná dvířka.
Příště snad ještě pár foteček z města a pro srovnání pár foteček letošních, zasněžených!
Židlochovické fragmenty zasněžené - 20.1.2016
Abych byla trochu aktuální a necpala sem pořád starý fotky, ráda
bych přidala několik snímků z letošní návštěvy Židlochovic, v dnech, kdy
vzácně nasněžilo a sníh se udržel déle než dvě hodiny.
Místa vám budou nejspíš povědomá, protože jsem se zaměřila na ta samá, co loni v listopadu.
Slibované listopadové dozvuky tentokrát přeskočím a vezmu rovnou letošní leden.
Na fotkách záběry zvonice, městečka a zámečku.
Krásný den všem a snad nám trocha zimy vydrží. Raději v lednu, nežli v květnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat