Mánie mi nevadí a nešprajcuju se jen proto, že se o knize (nebo o filmu) mluví.
Jinými slovy, když mě kniha zajímá, přečtu si ji, stejně tak i film, o kterém se mluví, raději zkouknu.
Anotace:
Padesát
odstínů šedé (Fifty Shades of Grey) je první díl erotické trilogie,
kterou napsala E. L. James a zaujala tak čtenáře po celém světě.
Studentka literatury Anastasia Steel má za úkol zpracovat rozhovor s
úspěšným a bohatým podnikatelem Christianem Greyem (Grey = angl. šedý,
odtud název knihy 50 odstínů šedé) Na domluvenou schůzku přijde muž,
který Anastasii neuvěřitelně přitahuje. Je okouzlující, krásný,
neuvěřitelně chytrý, svůdný a hrozivý. Nezkušená a nevinná dívka poprvé
zažívá pocit, že nějakého muže chce. Z jedné strany ji odrazuje jeho
záhadná rezervovaná osobnost a z druhé strany se mu strašně touží
přiblížit. Starší a zkušený Christian není schopen odolat klidné kráse,
důvtipu a nezávislému duchu mladé dívky. Ať chce nebo ne, musí si
přiznat - touží po ní, chce ji...ale za svých vlastních podmínek.
Anastasia je šokovaná i vzrušená Christianovými nezvyklými erotickými
chutěmi. Váhá, ale není schopná mu odolat. Vášnivý živočišný vztah
odkrývá jejich tajemství i temné sexuální touhy.
50
odstínů šedi mi nedávno vychvalovala kamarádka, která tomu propadla a
jak říkala, začala číst v jedenáct večer a odpadla až s ranním
kuropěním.
Naštěstí se mi přihodilo, knihu nalézt v nedaleké knihovně a hnedle jsem si ji půjčila.
No, nepropadla jsem tomu jako moje kamarádka.
Dokonce
jsem ji dokázala odložit a dočíst rozečtenou Hru o trůny, která mi
připadala dějově i emočně daleko nabitější. Ale Hra o trůny je dočtena a
tak jsem se vrátila k Padesáti odstínům šedé.
Jedno
plus mohu románku hned přičíst - čte se lehce. Vážně se to dobře čte,
nic komplikovaného, děj se šine poslušně dopředu a fantazii lze popustit
uzdu.
Další, co jsem nacházela, byla podobnost s Twilight tak silná, že mě to popouzelo.
Vážně, zdá se, že autorka se silně inspirovala Twillight ságou, tak silně, že snad cituje i jednotlivé věty.
Jediný
rozdíl - nejsou tu upíři, ani ti krvelační, ani ti vegetariánští,
zkrátka - civilní svět se vším všudy. (Nevadil by mi samotný fakt
inspirace Twillight, koneckonců spousta románů se inspiruje předlohami,
ale tohle bylo až příliš...)
Vezměme si hlavní hrdiny. Jak jsem četla, postupně jsem si je přiřazovala.
Anastázie - Bella.
Christian Grey - Edward.
Anin kamarád José - Jacob.
Christianův brácha - Emmet.
Christianova ségra - Alice.
A nevlastní máma, kterou Christian zbožňuje.
Také Anina kamarádka Kate, která se podezřele podobá Jessice, jen s tím rozdílem, že Anu opravdu podporuje.
Samozřejmě, jsou tu mírné odlišnosti, ale jděme dále.
Christian Grey je záhadný mladý muž, atraktivní, pohádkově bohatý a nepřístupný (a ne, není gay).
Anastazie
je studentka, která končí poslední ročník vysoké školy a ve svých
jednadvaceti je ještě panna. Navíc zdařile odmítá všechny své nápadníky,
snad proto, aby se vzápětí mohla vrhnout do zvrácených sexuálních
praktik s krásným Christianem.
Christian
vlastní jakýsi podnik, který skupuje zkrachovalé podniky, zkrátka,
vydělává hříšné peníze. V Anastazii vycítil slibný potenciál pro své
milostné, nebo spíš sexuální hrátky - protože záhadný pan Grey má trochu
perverzní sklony.
Též se paradoxně snaží Anu ochraňovat,
kupuje jí auto, aby jezdila bezpečně, pořídí jí nový laptop, aby mohli
spolu komunikovat a dbá na to, aby zdravě jedla a držela tajli, též
pečuje o její zdraví.
Mimoto poslouchá operní árie a sám hraje velmi dobře na klavír, také pilotuje letadlo.
Anastázie... nevlastní žádný podnik, skončila studia, nemá žádné zkušenosti s muži a práci teprve shání.
Ale
má jedno mimořádné nadání, jak se říká, odříkaného chleba největší
krajíc - objevuje v sobě neuvěřitelné vlohy k sexuálním hrátkám.
Opravdu, Anastázie je mimořádně nadaná žačka a své první zkoušky skládá
na jedničku.
Trochu však nabourává Christianův
zavedený stereotyp - protože tak trochu odmítá být zcela podřízenou
bytostí, vznáší k němu požadavky, chce vědět víc o jeho životě, což je
Christianovo tabu.
Skutečně, co vlastně formovalo charakter a
vůli tohoto muže? Co zažil jako dítě, jak vyrůstal a jak dospěl v
současnou podobu? To jsou otázky, kterými se Anastazie zabývá a snaží se
jim přijít na kloub. A Christian, i když ho tato snaha proniknout k
jeho tajemství očividně popouzí, postupně podléhá a Ana se krok po
krůčku dozvídá jeho minulost.
Tím se liší jejich vztah od desítky těch bývalých.
K
románu samotnému - není až tak perverzní, jak jsem čekala, ale je dost
ujetej. Christian je tak trochu vyšinutej, ale pokud nachází objekty
(ženské objekty), které s jeho vyšinutostí souhlasí, není žádný problém.
Autorka má očividně rozbujelou erotickou fantazii, kterou přenesla do
své románové vize. Navíc s vidinou dvojice dominující a podřízená, pán a
jeho otrokyně, bezvýhradná oddanost a ochota splnit každé přání.
Román
také neobsahuje pouhé sexuální hrátky, je tam klasický příběh seznámení
i průběh jejich vztahu, mihne se tam rodina Christiana a rodina
Anastazie (ano, její maminka je natřikráte rozvedená a znovu provdaná,
blázínek, o kterého je třeba pečovat a kterého je třeba kapku
kontrolovat - Twillight), vyskytne se nejen Anino nadšení pro sex a vše s
tím spojené, ale i pochybnosti o normálnosti jejich vztahu, o jejich
budoucnosti...)
(několik ukázek z knihy, omluvte mizerný sken, nějak mi to blbne)
Jako letní oddychovku můžu doporučit. Pokud od románu nečekáte
žádné hluboké myšlenky a komplikované děje, můžu doporučit. Pokud
hledáte něco, co zabaví a nad čím nemusíte moc přemýšlet, můžu
doporučit.
Navíc, čte se opravdu dobře, lehce.
Ale jestli jste ctitelé rafinovaných románů s opravdovým napětím nebo komplikovanou zápletkou, pak tuto knihu vynechte.
P.S. mimo odkaz na Twililght tu vidím další odkaz, na Absolventa, viz paní Robinsonová.
Román
by mě možná tolik neštval, kdybych nečetla Twillight a neviděla v něm
tolik podobností, proto asi budou ve výhodě ti, kteří Twillight nečetli a
nebudou zatíženi neustálým srovnáváním. (A Twilight se mi líbil)
Navíc mi to připomíná 9 a 1/2 týdne...
P.P.S. - podobnost s Twillight není náhodná, autorka začala tyto příběhy psát jako fan fiction na tohle téma, takže pak je to ok.
P.P.P.S. vnitřní bohyni bych občas s chutí nakopla.
Ale přesto... Božíčku.
Zkuste to.
Žádné komentáře:
Okomentovat