Znáte někdo Hoboes? Mají naprosto skvělý písničky o toulání, přírodě, kamarádství, láskách, ztracených nadějích.
Dnes
jsem vybrala jednu, která neuvěřitelně vystihuje dnešní den (a další
poslední dny, nehledě o těch dalších. Víte, že o víkendu má být kolem
čtyřicítky? V Itálii zahajují siestu, v Česku dostanou někteří
zaměstnanci příděl vody a makají dál.
Hoboes - To zatracený vedro
(výborný text!)
Páč
nám dnes odpojili elektřinu, chopila jsem se toho, využila situace a
pustila se do odmražování lednice. To by jeden nevěřil, co se dá v
ledničce a tří šuplících mražáku najít. Zabralo mi to hodinu a půl
(včetně umytí šochtlíků, mřížek i ledničky samé, též výměna horké vody
do mrazicího elementu, aby rychleji roztával) a následovala cesta do
Rajhradu, jednak do práce (dnes minipráce), jednak do nedalekého
zverimexu (nebo co to je) Čindě pro kastrované granule. ('Pardon,
granule pro kastrované kočky).
Můžu říct, že
jsem byla tak zničená, že jsem dojela domů, pomalu dorazila proces
odmražování (vyoctila ledničku, nechala doschnout bedýnky a naskládala
vše zpátky, včetně vyřazení některých zelených natí), osmahla chleby ve
vajíčku a padla za vlast (= usnula na dvě hodiny).
Fakt nevím, jestli už jsem tak vyřízená, že mě taková normální činnost vyřadí z kolejí, nebo jestli je to těmi vedry.
Tam i zpět jsem jela na kole, takže jsem cestou občas zastavila a udělala pár snímečků.
Tak třeba hnedle u splavu, dnes bagrovali řeku. Nevonělo to moc vábně, ale řeka se občas musí vyčistit, stejně jako rybníky.
Zabráno cyklostezkou a polňačkami. I těm slunečnicím bylo horko a trpěly žízní.
Také se zlatily hlavičky pšeničky a ječmenu a těm sucho očividně svědčilo.
U
výjezdu na polní cestu leží tři malebné kmeny. Pokácené kmeny. Byly to
určitě krásné velké stromy a nezdá se mi, že by byly nějak vykotlané.
Ale nejsem odborník. Kmeny tam leží už delší dobu, zřejmě nejsou finance na to, opracovat je a odklidit.
Nikomu však nevadí, jsou mimo cestu, nezavazí - a mně dnes poslušně zapózovaly.
Bez ohledu na šílenství světa, zbývá jen citovat známou větu:
Domove líbezný!
Já zapomněl už dávno, co je to boty zout
a už se ani nemůžu vzteky odplivnout
docela jsem zapomněl, kam chtěl jsem vlastně jít
šlapu dál a nezbejvá než klít, než klít, než klít
Jen v prachu tichý kroky a místo vody prach
ta cesta nikde nekončí, já začínám mít strach,
že někde tečou řeky, už mi zbývá jenom snít,
plavat s hubou dokořán a pít a pít a pít
Šílený slunce nad obzorem divný čáry maluje
z trávy se práší sůl, jak bičem kůži ze zad stahuje
To zatracený vedro
To zatracený vedro
Ta žhavá koule se z mý žízně zatraceně raduje.
Táhnu vedrem do ticha a nikde ani stín,
jsem v tomhle kraji jedinej, kdo žije, co já vím,
sup se snáší pomalu a slyším zvony znít,
lezu dál a zbejvá jen umřít, umřít, umřít.
Šílený slunce nad obzorem divný čáry maluje,
z trávy se práší sůl, jak bičem kůži ze zad stahuje
To zatracený vedro
To zatracený vedro
Ta žhavá koule se z mý žízně zatraceně raduje.
(Text a hudba - HOBOES)
Žádné komentáře:
Okomentovat