pondělí 5. května 2014

Doctor Who

Kdo je Doctor? Doktor čí? Doktor jaký? Doctor Who?
Toto je nejčastěji pokládaná otázka v celém vesmíru, i když je spousta lidí, kteří jeho existenci ještě neobjevili.

Kdo je Doctor Who, jsem netušila do nedávna, i když občasné náznaky jsem spatřívala na různých blozích nebo na uložto a také podle pochvalných ód mého synovce. Protože mě svého času příliš neoslovil Červený trpaslík, odkládala jsem Doctora na pozdější čas, než mi synoveček drahý přinesl komplet sbírku posledních sérií, které byly natočeny od roku 2005.
Tedy v pořadí Doctor devátý, desátý a jedenáctý.
Že jim předcházelo dalších osm, jsem pochopila, a jak to s těmi Doctory je, jsem pochopila víc po shlédnutí.

Po pravdě, první díl mi připadal trochu ujetý a jednoduchý, druhý mě taky moc nenadchl. Ale něco málo se zachytilo drápkem a tak jsem pustila i třetí (navíc, dobře se u toho štrikovalo).
A tam už nastal rozjezd. Dnes mám shlédnuty všechny série, což obsahuje nějakých 104 dílů. (Nepočítala jsem je, počet jsem našla v tetě Wiki, ale mohlo by to odpovídat, Doctora Who je totiž poměrně dost.)

Kdo je Doctor? V první řadě mimozemšťan, který vypadá jako pozemšťan. Cestuje v neuvěřitelné lodi TARDIS, která má chameleoní vlastnosti, vnitřek je větší než vnějšek (hrátky prostoru a času) a díky zaseklé manipulaci zůstává v podobě modré policejní budky z 50.let.
V prvním díle se s ním setkává Rose, devatenáctiletá prodavačka v obchoďáku, znuděna stereotypem všedních dní. Doctor je pro ni jako zjevení, a když jí zachrání život, vzroste její zájem o jeho osobu. Zvláště, pokud při svém zachraňování používá neortodoxní metody. Doctor v ní vidí potenciál dobrodružky a zve ji jako společnici ke svým cestám. Rose, světe zboř se, s velkým nadšením přijímá, protože Rose je opravdu dobrodružná povaha.
Popsat Doctora Who se dá jenom těžko, neboť se jedná o seriál, série, velké množství postav a velké množství různých příběhů. Ale co můžu říct s určitostí - jsou to příběhy neobyčejné, nečekané, originální, humorné, akční, dobrodružné, dramatické, smutné, živoucí.

Příběhy a akce jsou poplatny finančními možnostmi filmových tvůrců. Některé scenérie jsou skvělé, u jiných mám pocit, jako by je dělali na koleně. Ale přes občasné laciné triky se dá přenést a hlavně, vychutnat si vlastní příběh. Setkáme se s různými formami života na různých planetách, s lidmi v minulosti, budoucnosti i současnosti, uvidíme zánik sluneční soustavy i totální roztržení reality, paradoxy v čase, setkáme se s královnou Alžbětou, Vincentem van Gogh, Shakespearem i čarodějnicemi, takovými, které bych osobně uvázala u nejbližšího kůlu (žádné bylinkářky, odsouzené k upálením díky nevzdělanosti a strachu místních obyvatel).
Taky se střetneme s plačícími anděly, kteří se vůbec nechovají jako andělé (nemrkat!), popřemýšlíme, jakou funkci má sonický šroubovák, uvidíme spoutaného Satana a potvrdíme si fakt, že hrát si s genetikou není žádná sranda.

 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pán času je natolik originální, že se opravdu nedá popsat. V sériích se vystřídají celkem tři Doctoři a čtyři hlavní společnice (plus několik náhodných). Každá z nich má svůj šmrnc, svůj charakter a své kouzlo. Co se mi líbilo, že Doctoři nejsou výstavní filmoví krasavci, jako spíš charismatické osobnosti. A že společnice jsou velmi různorodé, od sexbomby Rose, přes modelingovou doktorku Marthu, výstřední hubatou Donnu, až po hezoučkou Amy Pondovou. Všechny postavy měly dost života, aby dokázaly obohatit děj svou přítomností.
 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Prvních osm Doctorů jsem neměla čest shlédnout, takže začnu od devátého.

Devátý Doctor mi připadal trochu suchopárný, odtažitý a plný skrytého hněvu, lehce nadřazený vůči lidstvu (malé lidské mozečky) a přitom je obdivující (kam až se dostali od doby, co se postavili na nohy). Se svými nepřáteli si vyřizuje účty rychle a bez slitování... až na pár vyjímek.
Desátý Doctor je asi nejvýraznější, excentrický, živelný, nevypočitatelný, vášnivý, s nadhledem, emocemi - a nečekanou lidskostí. Doctor odpouštějící, dá se říct, i když i tento Doctor se dovede vypořádat s nepřáteli, když mu nedají jinou volbu.
Na jedenáctého Doctora jsem si zvykala nejdéle, připadal mi dětinský, pošahaný, ulítlý, směšný. To vše se během pár dílů srovnalo a třetí Doctor byl stejně výrazný a svérázný, jako ti předchozí.
Na vysvětlenou - Doctoři se střídají, podstata zůstává stejná. Tedy stejný Pán času, různé podoby a tváře. Něco jako reinkarnace, jen není vývoj od narození, ale už proměna kompletního člověka. S počátečními zmaty a hledáním identity.
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tato šťavnatá série je zatím nejlepší seriál všech dob. Nebo, jeden z nejlepších. Seriál, od kterého se nemůžu odlepit a který už i pouštím podruhé. Objevuji drobnosti, které mi unikaly v prvotním shlédnutí, a také detaily, které na sebe v různých dílech navazují. Neboť některé postavy se vracejí a některé příběhy jsou provázané.
Zajímavé, seriálu se tak trochu zazlívá, že v něm není obsažena dostatečná dávka sexu. Ano, pravda, příběhy jsou většinou dobrodružně zaměřeny, i když o romantiku a citová vzplanutí tam není nouze, ale skutečného sexuálního sblížení je je tam pomálu. Většinou city srší v romantické rovině a případné detaily si člověk musí domyslet. Mě tento fakt zas tak moc netrápil, jednotlivé díly jsou natolik svižné, že mi tento prvek nechybí, ale všimla jsem si v různých debatách, že tento detail je dost citelnou Achillovou patou. Aspoň pro některé.

Video, které obsahuje všechny tři zmíněné Doctory - plus dvanáctku, o kterém zatím nepíšu, neb teprve přijde.





Moje oblíbené kapitolovky:

Father´s day - setkání Rose se svým otce, v okamžiku jeho smrti. Časový paradox, kdy se Rose snaží svému otci zachránit život, přestože ve skutečnosti zemřel.

The empty child a The Doctor Dances - dva navazující díly. Trochu hororově laděná povídka o dítěti, které má místo obličeje plynovou masku. Děj se odehrává v Londýně, za druhé světové války. Jak to bylo ve skutečnosti, dozvíme se na konci.

Bad Wolf a The parting of the Ways - další dvoudílko, ve kterém se projevuje jak Rosin charakter, tak Doctorův vztah k Rose. Velmi emotivní.

Tooth and Claw - výlet do minulosti, setkání s britskou královnou Alžbětou a taky původ založení institutu Torchwood (který v budoucnosti sehraje mnohou neblahou úlohu)

The Girl in the Fireplace - osobní zápletka Doctora se slavnou madame de Pompadour. Časové skoky, díky jimž můžeme sledovat osudy královy metresy od malého děvčátka po dospělou ženu.

The Shakespeare Code - v dávném Londýně, setkání se Shakespearem a vysvětlení, proč nebyla vydána hra Slavné lásky snaha. Inu, když se do věci zapletou čarodějnice, všechna sranda jde stranou.

Army of Ghost a Doomsday - dvojdíl, ve kterém se rozloučíme s Rose.

The Human Nature a Family of Blood - dvojdíl, ve kterém se Doctor téměř stane člověkem. Velmi lidské.

Silence in the Library a Forest on the Dead - vynikající dvojdíl, jeden z nejlepších. S téměř hororovými prvky, ve kteréch sice krev neteče, ale pořádně zamrazí. Pozor, jakmile máš dva stíny, jsi v... háji.

Midnight - vynikající psychologická sonda do chování lidí, kteří se ocitnou v extrémní situaci, odkázaní sami na sebe.

Turn left a Stolen Earth - dvojdíl. Co se stane, když se vrátíš do minulosti a zahneš doprava, místo doleva.

Waters of Mars - setkání s nebezpečnou formou života. Hodně děsivé.

End of Time - konec času, konec reality, konec světa.

Time of Angels a Flesh and Stone - zatraceně strašidelná série. Tyto anděly opravdu nemusím.


Plus další a další, ze sedmi sezón bych tu vytvořila celý seznam.


1.epizoda spuštěna na obrazovky 23.listopadu 1963
Poslední epizody vznikaly od roku 2005 po 2013.


Odkazy:

Osobní hodnocení - 100%. Beru v úvahu i občasná slabší místa.

P.S. text mírně poopraven.







Žádné komentáře:

Okomentovat