Dnes nic moc slova. Jen hudebně emotivně.
Pokus o zachycení některých prvků všedních dnů. Vlastně nic nového pod sluncem. Protože všechno už tady jednou bylo...
neděle 14. února 2021
pátek 12. února 2021
Nepečenky aneb co dům dal
Vlastně bych měla říct, co malinový dortík dal. A abych nepřestala s provokací, dávám i tento příspěvek...
pondělí 8. února 2021
Malinový dort
Po dlouhé době, kdy se cpu oplatkama, kupovanejma koláčema, nebo doma vyráběnou hrnkovou buchtou, se mi zachtělo zákusku. Klasického. Ale zase ne tak klasického jako jsou třeba indiánky, i když je k smrti miluju, nedokázala bych je podomácku vyrobit, ani třeba špičky. Ale takový dortík - ten by šel.
pondělí 1. února 2021
Tři metry nad nebem
Dnes jsem se dodívala a nedá mi to, abych o filmu nenapsala pár slov.
Za jedna, docela poutavý název dává tušit zajímavý zážitek. Trochu mi evokuje film Nebe nad Berlínem, ale tady není žádný anděl, který opouští nebe.
V některých okamžicích mi spíš připomněl starou dobrou Pomádu v novějších a ne tak barvitých kulisách. Máme tu dva světy - snobský svět bohatých dcerušek a jejich rodičů a divoký svět plebejských rebelů.
pátek 29. ledna 2021
Vaporizovaná
Jako vaporizovaná si připadám v posledních měsících a zejména v posledních dnech.
Jako bych spadla do propasti, do vesmírného víru, který mě přežvejkává.
Jako bych byla ztracena v nedozírném bludišti.
A nikde není pověstné světlo na konci tunelu.
úterý 26. ledna 2021
Moje praštěné zápisky
Ne, nejedná se o nějaké soukromé deníky nebo tajně vypisované paměti bezvýznamného lůzra, ale zápisky, které jsem hotovila k přečteným knihám.
pátek 22. ledna 2021
Neopouštěj mě
Druhý film, který jsem shlédla asi tři dny po Zvuku hudby, byl natolik odlišný a natolik působivý, že jsem též neodolala, abych o něm něco nenapsala.
Tentokrát z jiného soudku. Legrácky skončily, svižné tempo taky. Ale naladěn je úplně jiný model, nečekaně deprimující ve své podstatě. O to hůř, že toto může být jednou skutečností.
neděle 17. ledna 2021
Zvuk hluku
V rámci zastíracích manévrů ohledně existenční starosti pokračuji ve filmové sérii, z každého roku se mi podaří vytáhnout pár kousků, které jsou úrovní rozličné, přesto některé pozoruhodné. Tak třeba ve středu večer jsem nemohla zabrat a pustila si film s dost neobvyklým názvem - Zvuk hluku. Přiznávám, že jsem u něj v jeden moment sice usnula, ale mou pozornost upoutal.
pátek 15. ledna 2021
středa 30. prosince 2020
Bilanc L.P.2020
Letos jsem toho moc nenadrásala. Rok byl poměrně nudnej. Vlastně nudnej nebyl, ohledně jedné události, která nás zaplavila všechny, byl vzrušující až to hezký nebylo.