čtvrtek 17. února 2011

Královská dcera z Erinu

17.2.2011 (knihovnička)  Barbara Bartosová Höppnerová


Příběh lásky, která přesahovala osudy obyčejných lidí. Lásky, která bojovala s překážkami, která neměla na růžích ustláno, která přinášela oběti, a která vysvobodila zakleté děti krále Lira.
Legendární láska královské dcery Grainne a lovce Diarmaida, fenniera krále Finna.


Tento neznámý příběh vypráví život Grainne, dcery krále Cormaca a královny Eitche. Už její zrození bylo spojeno se zlou věštbou. Královská dcera má způsobit mnoho zla a nesvárů a prolití mnoha krve, narodí - li se jisté noci. Narodila se.
S narozením Grainne do královského hradu přichází její nová chůva - Finnguala. Záhadná žena, která se objevila odnikud a znenadání... v době, kdy se tento příběh odehrává, se mísí legendy s realitou tak pevně, že je možné, že Finnguala je z hradu víl na Boyně.

Grainne je jako sluníčko. Zatím roste k radosti svých rodičů. A už od dětství se začíná modelovat její charakter, cit pro spravedlnost, soucit i pevná vůle. Jako dítě dostane darem krásné hříbě se jménem Labuťkráska. Grainne je přesvědčena, že i Labuťkráska pochází z hradu víl Brughu na Boyně.

Grainne dospívá a vidí život kolem sebe. Vidí lásky i nevěry a její srdce pobuřuje nestálost a lehkověrné střídání partnerů... ona chce žít jinak, chce milovat věrně a stejně tak být milována. Poprvé se dozvídá legendu o lovci Diarmaidovi, kterého označila znamením lásky sama bohyně mládí. S Diarmaidem se setkává tváří v tvář v době, kdy je zaslíbena králi Finnovi. O svých zásnubách se dozvídá až v den králova příjezdu - a v jeho družině potkává i pověstného Diarmaida.
Přeskočí mezi nimi jiskra - a když se Grainee dozví, kdo je určen jejím ženichem, rozhodne se rychle. S pomocí Finngualy omámí všechny lidi a s Diarmaidem uteče.

Od toho dne začíná jejich strastiplná pouť. Prchají před hněvem Grainnina otce, který je postaven v roli lehkověrníka a muže, který neplní slovo. Prchají před zlobou Finna, pyšného vládce, jehož pýcha byla pokořena útěkem své snoubenky. Prchají před houfy fennierů, vojáků, kteří mají za úkol je chytit a přivést zpátky.
Volba Grainne i Diarmaida byla jasná. Neměnili by, i kdyby mohli. Ale čas, který strávili na útěku, byl příliš dlouhý. Jejich láska se nezměnila, jen starosti jim změnily tváře, vyryly vrásky a ukradly mládí. Přesto zůstávají spolu. Vyhýbají se lidem, od kterých se nejednou dočkali zrady...

Až po dlouhých deseti letech se poprvé setkají se zprávou, že už nemusí prchat. Že hněv krále Cormaca zeslábl a díky Grainnině matce  jim nechatl vybudovat domov. Že uražený Finn musel ustoupit a vzdát se své pomsty.

Grainne se tedy vrací, i s Diarmaidem. Zažívají znovu už nečekané chvíle klidu, pohodlí, chvíle, kdy mohli být sami se sebou beze strachu. Ano, staré křivdy zůstaly v srdci, ale přesto chce Grainne pokračovat dál - odpustila tedy i svému otci. Nedlouho po návratu se Grainne narodí dvě děti - stejně jako dávné děti krále Lira, které byly proměněny v labutě. Byla to Grainne, kdo je vysvobodil? Ani Finnguala tuto myšlenku nepopírá...Jen láska, která přinese oběti, a která je stálá, může vysvobodit zakleté děti krále Lira. Láska mezi Grainne a Diarmaidem může zlomit pouto kletby.

Příběh královské dcery z Erinu se mi líbil. Jednoduché vyprávění mi kouzlilo před očima obrazy starých králů, hradů, zelených luk a stád koní. Grainne nebyla jen rozmazlená královská dcerka, ale žena se silnou vůlí, charakterem, žena, která vydržela i strádání (a často zlé a těžké chvíle), přesto necouvla a nevzdala se své představy o lásce. Nevím, nakolik jsou jeho prameny pravdivé, jestli skrývají zrnko pravdy, nebo jsou opravdu jen smyšlenkou. Ale líbí se mi myšlenka, že kdesi, kdysi dávno, se odehrál příběh, ze kterého se později stala legenda.

Několik úryvků z knihy...

 




















































































 
 



















































 
Můj osobní dojem - příběh se mi prostě líbil. Dojemný. Přesto ne kýčovitý. Trochu jako báje, trochu jako legenda. Knihu jsem jednou koupila v antikvariátě, namátkou. Něco mi říkalo, že by se m mohla líbit. Instinkty většinou nelžou...
Přesto, kdo čeká rafinovaný příběh, bude asi zklamán.

Osobní hodnocení: 80%

Kdo se podílel na knize: uvidíte zde:





























Žádné komentáře:

Okomentovat