Po prvním týdeníčku jsem zjistila, že jsem nasadila vysokou laťku.
Ten týden byl totiž opravdu bohatý na události, některé bohužel velmi smutné.
V
mém normálním životě se toho tolik neděje, a myslím, že žádné velké
vzruchy nejsou ani v životech ostatních, pokud nebudu počítat zloděje,
dobrodruhy, drogové dealery, a falešné hráče.
Pondělí
- zrušila jsem venkovní vězení kočkám. Koupila jim dokonce psí salám s
drůbežím masem. No, nevoní to špatně, čert ví, jestli na tom jednou
neskončím. Propočítala jsem to a za zhruba dvacet šest korun bych měla
základ pro čtyři porce - smažená kolečka, salámový gulášek, zapečené
těstoviny nebo psí salám ala čína.
Našla jsem ztracený diář - nechala jsem ho minulý týden v práci.
Podařilo se mi prodat čtyři Alvea. Heuréka!
Úterý - dvakrát do práce a z práce, ráno i odpoledne. Ještěže existují měsíční jízdenky, jinak bych se nedoplatila.
Po dvou měsících se mi podařilo dát na účet nějakou korunu.
Krásné
počasí - takže praní ručníků a sušení. Večerní zalití předzahrádky a v
záchvatu pracovitosti odstraněna narůstající travička mezi dlaždicemi.
Kde všude ty zákeřné traviny rostou, nechce se ani věřit.
Začínám číst Případ Pelikán.
Středa - oproti včerejšku se venku chmuří. Odpovídá to, v pondělí jsem viděla měsíc v kruhu.
Objevila jsem nový blog nabitý fotkami.
Prší.
Na
prahu pokoje mrtvá myška. Dárek od jedné z mých kočiček, snad aby
dokázala, že i když je nenažraná příživa, je též užitečná... musela jsem
ji pochválit.
Čtvrtek - ... rozloučení s kamarádkou. Co o tom psát? Vážně na to nemám.
Pátek - jsem ztahaná jak kotě. Odeslány fotky ze srazu. Na čtyřikrát, bylo jich nějak moc...
Datluji další článek o filmu...
Sobota
- paní trafikantka se mnou nemluví. Asi je uražená, že jsem jí nedala
parte na mamku. No, asi to neunesu a večer budu plakat do polštáře...
Dnes
krásné počasí, takže dvě pračky. K tomu jedna výtečná zelná polévka,
nikoliv do pračky, ale na talíř. Revize Knihy návštěv, jsou tam dnes
nefunkční blogy.
Neděle - prý sváteční den. Tak
jo. Ráno přátelská snídaně - obložené topinky a černý čaj. Tvořím
fotovideo. Jsem příšerně ospalá.
Šla jsem dát kočkám granule.
Místo toho jsem sebrala ze šňůry ručníky a utěrku. Šla jsem pověsit ty
ručníky. Šla jsem vysát koberec. Zapálila jsem mámě svíčku, ať jí svítí
ve tmách. Ale třeba už není ve tmách. Třeba je na sluníčku. V nádherné
zahradě. Spolu s mým tátou a s naším pejskem Danem. Třeba je jim znovu
třicet a třeba si povídají s jednorožci.
Jo, abych nezapomněla. Dnešní upečené kuře skončilo na talíři, nikoliv v kočičích prackách.
A zbytek kuřete spolehlivě zamčen do velké trouby, kterou ty potvůrky už neotevřou (aspoň doufám...)
Žádné komentáře:
Okomentovat