Zaklínadlo dnešní doby.
Směr, kterým se ubíráme.
Systém, který ničí svět a který svět udržuje.
Název bez podstaty.
Škatulka, do které se dá naházet lecjaká špína.
Projekty, na kterých se podílí stovky nadšenců.
Projekty, které se dají zneužít.
Slovo.
Wikipedie
tvrdí, že původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá
vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Jako
první tak nazval a definoval tento vědní obor Ernst Haeckel v roce
1866.
Dále
wikipedie tvrdí, že se ekologie užívá v širokém smyslu jako ochrana
životního prostředí, nebo dokonce místo přírodní prostředí (např.
ekologicky šetrný výrobek znamená výrobek šetrný k životnímu prostředí).
A do třetice může být také označení pro určitou ideologii...
Ani
bych nevěřila, z čeho ekologie vychází... z biologie, meteorologie,
klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie,
lékařských věd (hygiena, ekonomiky, práva, historie, psychologie,
technických věd.
Konec citace.
Hodně slov, kolem této ekologie. Ekologické myšlení, ekologická budoucnost, ekologické vydírání, ekoteror.
Jako všechno v našem životě, jako každá dobrá věc, se může v rukou šílenců změnit v nebezpečnou zbraň.
Jako všechno, co je potřebné k životu, se ekologie může zvrhnout v dvousečnou zbraň.
Stačí se podívat kolem sebe, stačí se dívat a naslouchat.
Ano,
souhlasím s tím, že aby lidstvo přežilo a neutopilo se ve vlastních
odpadcích, musí se něco udělat. Souhlasím s tím, že každý by měl začít
sám u sebe. Asi těžko zachráním amazonské pralesy, ale můžu udělat
několik maličkostí.
Když jdu do obchodu (nebo do marketu),
vezmu si vlastní nákupní tašku, a nevybírám zbytečně nové a nové
plastové sáčky, které markety nabízí.
Když si pořizuji
úklidové prostředky, dívám se, jestli jsou ekologicky odbouratelné. Dnes
existuje několik firem, které se na tyto výrobky zaměřují, najít je na
netu není problém...
Jako dezinfekci místo sava stačí použít přírodní kvasný ocet...
Skořápky od vajec a kousky chleba suším a nabízím někomu, kdo má domácí zvířectvo.
Topím dřevem nebo dřevěnými briketami, nedávám do kamen plasty.
Dávám přednost sprchování před naloženou vanou plnou koupelové pěny...
Není
toho moc, pravda, a dá se určitě přijít na spoustu dalších věcí.
Úsporné žárovky, ledničky a pračky s nízkou spotřebou, jezdit do práce
autobusem místo autem.
Neexistuje však líc, aby
neměl rub. Užila jsem výraz ekoterorismus, a to je, mám pocit, pojem,
který začíná být aktuální i v reálném životě. (Ekoterorismus je jen můj
soukromý výraz, nic oficiálního. Možná je to termín trochu přehnaný,
stejně jako je přehnaná tato doba.)
Ekoterorismus by se také dal nazvat jinak, třeba ekovydírání.
Čeho se ekovydírání konkrétně týká? Třeba základních lidských potřeb a monopolů, které mají nad tímto moc.
V
našich končinách, luzích a hájích, se neobejdeme bez potřeby tepla,
tedy přitápění. Jsme závislí na plynu a elektrické energii. Mnozí z nás
jsou závislí na topení dřevem či uhlím. A připadá mi, že nastává závod
mezi institucí a jedincem. Chceš něco? Zaplať! Plať víc! A víc! Máš
pocit, že nás obejdeš a získáš teplo jinak? Neboj. Vymyslíme daně.
Vymyslíme něco, abys platil za všechno. A dáme tomu nálepku. Zeleně
řvavou nálepku. Pojmenujeme to "Ochrana životního prostředí."
Souhlasím,
že všechno něco stojí. Souhlasím, že je třeba zaplatit výrobu, dovoz,
provoz, a uživit několik monopolních organizací. Ale poslední dobou se
mi zdá, že se zdražuje bezúčelně, zbytečně a jen proto, aby si vedení
těchto organizací mohlo rozdělit tučné zisky. A to už mi příliš
ekologické nepřipadá.
Ekologie je zvučné slovo,
za které se dá nahrnout i spousta špíny. Zelený transparent, který nás
nemusí přivést zrovna k světlým zítřkům. Je to směr, který nás může
udržet při životě, nebo stáhnout do propasti.
Protože za tímto slovem stojí lidé.
Žádné komentáře:
Okomentovat