Škola - základ života
se skanduje v jedné povedené české filmopamětnické komedii.
Škola základ života - určitě skřípou mezi zuby všichni školou povinní.
K
čemu je vlastně škola, to se ptaly generace před námi, ptají se
současní žáčci i studenti, a budou se ptát další generace. Generace před
námi už to ví. Škola, dril, učení mučení, je totiž základ. A nejen
života.
Škola nás provádí téměř třetinou života. Od prvních
slabik po slavnost promoce. A tolik nenáviděná a proklínaná škola je po
letech viděna jako doba, kdy nebyly větší starosti, než jak oblbnout
učitele, vymlouvat se na zapomenuté domácí úkoly nebo opisovat při
písemkách. Ano, učení je neskutečně otravné a protivné a kantoři blbí a
nudní. Kdo potřebuje v životě znát datum punských válek? K čemu
potřebujeme vědět, kdo byl Jan Žižka, nebo jak se počítají logaritmy...
A
pak jsme najednou dospělí. Prolezeme školou, ze které máme někdy i
noční můry. Pořád nepotřebujeme v životě znát datum punských válek nebo
periodickou tabulku prvků.
Ale občas zjistíme, že se o něčem
mluví a my víme, o čem... že některé názvy, jména, popisy nám jsou známé
a nepřipadáme si jako hlupáci ve společnosti vzdělanců.
Je
fakt, že si nebudu propočítávat počet stehů na centimetr čtvereční při
šití šatů, ani nebudu počítat ovečky stylem mistra Beana. Ale spousta
vědomostí a znalostí se může uplatnit při různých soutěžích... A ti blbí
a nudní kantoři jsou najednou lidi, kterým se podařilo natlouct,
narvat, vnutit do našich hlav tyto vědomosti. Protože jedno staré a
profláknuté přísloví říká: co se v mládí naučíš, ve stáří jako když
najdeš. A ti blbí a nudní kantoři přestávají být hrozivými figurami a v
našich vzpomínkách se stávaji lidskými...
O školách a dětech ve školách a profesorech a učitelech se píšou knihy a točí filmy.
Škola, základ života. Klasika, o které snad není třeba mluvit...
Cesta do hlubin študákovy duše - nádherný film, kde i kantoři jsou velmi lidští.
Profesoři za školou - další z filmů o školním životě.
My všichni školou povinní - kdo by neznal tento nesmrtelný seriál?
Ale škola se uplatní i v zahraničních filmech.
Pomáda. Sice letní oddechovka, ale odehrává se ve škole (i mimo školu)
Carrie. Děsivý příběh jedné mladé studentky, zakončený školním plesem.
Muzikál ze střední. Oblíbené téma, které se dočkolo i dvou pokračování...
O
školních hláškách a perličkách snad netřeba ani mluvit. Perličky ze
školních lavic četl snad každý - a dobře se bavil. (Což potvrzuje i páně
profesorů smysl pro humor...) Různé poznámky, rýpnutí, bonmoty - to
všechno je součástí života. Jsou věci, na které bychom rádi zapomněli,
ale jsou i chvíle, na které se nezapomíná...
Na závěr malý bonus... Muška jenom zlatá!
Žádné komentáře:
Okomentovat