Den špatných rozhodnutí

Někdy mám dojem, že cokoliv udělám, je špatně.

Dnes jsem si to vybrala ve velkým, kdy špatně byl snad každý krok.

Ale nic tragického se nestalo, šlo o maličkosti, tak jako třeba rozjet se do Brna koupit lampu.

1.plán - dojet do Brna, zajet do Ikei, koupit lampu, jet zpátky

2.plán - cestou do Brna vystoupit u Hornbachu (je na trase) a mrknout se, zda lampy nemají tam, ušetřila bych si cestu do Ikei.

Oba plány jsem změnila ve chvíli, kdy jsem na poslední chvíli vystoupila u Mobelixu (je na cestě, ještě před Hornbachem). Chvíli jsem oprdelkovala kolem stromů, udělala pár fotek, protože jsem tušila, že teprve budou otvírat.

Trochu jsem si hrála s foťákem a zkusila fotit černobíle.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhou už jsem dala barevně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Došla jsem k Mobelixu a zjistila, že otvírají až 10.30, což bylo dobrých 40 minut. Takže jsem šla směrem k Futuru, o pár set metrů dál. Mohli mít ty lampy i v Tescu! (kteréžto se nachází právě ve Futuru). Měli? Podle místní průvodkyně (Tesco má své průvodkyně!) tam ještě minulý týden byly. Dnes ne...

Tak jsem zkusila ještě v patře Jennu. Velké zavření oznamovalo, že ještě neotevřeli.

Takže jsem zkusila šalinu, vystoupit u hřbitova a dojít pěšky k Bauhausu. Bylo pěkně a procházka mi neuškodí, ba naopak. Jen bych nesměla blbě odbočit hned za Intersparem a pak se kus cesty vracet.

Ale zase, objevila jsem zajímavě řešené schody. Takové trochu šejdrem...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Do Bauhausu už jen pár kroků a hned k lampám. Jo, měli je, a měli asi ty stejný, co v Ikei. Takže váhám mezi jednou a druhou a taky se mi líbí ta papírová, ale je moc nízká, a pak, papír moc nevydrží, nebo jo? Malá porada s poradcem ohledně žárovek. Super! Ještě váhám nad tou papírovou a taky mě zaujaly lávové lampy. Ale mám jen dvě ruce a žádné auto, nic! Měj rozum, napomenula jsem se a šla zaplatit. Za dvě kačky přikoupila šikézní velkou igelitku, takže jsem tu krabici nemusela tahat v ruce.

Leč když jsem vyšla ven a pohlédla na hodiny, zjistila jsem, že autobus mi ujel asi o 10 minut. Další až za dvě hodiny....

Takže další rozhodnutí, městským k nádraží a pak dvě volby - na vlak nebo do Vaňkovky. Lákal mě kup tvrdších kartonových papírů, chci totiž vyrábět něco jako přáníčka. Ale když jsem viděla ty ceny (10 korun za 1 arch a papír nic moc), došlo k přehodnocení.

Poslední volba byl vlak. Snad už to byla volba normální, přestože jsem v Lajhladě, teda v Rajhradě, čekala ještě hodinku na autobus. Ale jak říkám, bylo krásně, dala jsem si kafe z automatu, šla ještě koupit chleba a nějaké drobnosti a vycvakla pár fotek, protože byla úžasná barva, slunce prosvítalo skrz jakýsi opar, zamlžení a lístečky se zlatily.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ale i přes všechna špatná rozhodnutí ten den nebyl k zahození. Koupila jsem, co jsem chtěla. Bylo krásně! Prošla jsem se a udělala pár fotek.

Večer ještě zajímavý západ slunce, sice ne tak oslnivý, ale můj digi zase tvořil po svém. Dva výcvaky těsně po sobě, obloha stejná, fotky různé.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A jedna kočkovitá... trošku rozmazaná, trucovitý digitál!