A
 přestože nemám ráda agitky, tento příběh mě upoutal, protože zas až tak
 agitační nebyl. Dokonce, přes první dojem, nebyl ani moralizující. 
Spíš, řekla bych, kladoucí otázky - kam jsme se dostali?
Představte
 si, že žijete někdy na konci 19.století a dostanete se do současné 
doby. Nejste už tak vzdáleni od techniky, i když pokrok dnešní doby žene
 kupředu stomílovými kroky, ale přesto vás čeká kulturní šok. My jsme s 
tímto vývojem vyrůstali, s pokrokem (i změnami myšlení) jsme se sžili, 
jiní se v těchto změnách myšlení už narodili a pokládají je za normální.
 Ale představte si takového džentlmena, člověka, který vyučuje teologii,
 věří v Boha a morální hodnoty, a který se skokem přenese do dnešní 
doby.
Co uvidí? Věci jemu samozřejmé jsou ztraceny. Lidé jsou 
lhostejní, falešní, nebo krutí. Děti lžou rodičům, rodiče se nezajímají o
 děti, kriminalita, násilí, vulgarita jsou na tak běžném pořádku, že už 
to nikomu nepřipadá divné, nemorální nebo varující. Sex, chtivost, 
bezbožnost, absence morálky, Bůh je už jen slovo, poslední věřící, kteří
 navštěvují kázání, chodí na kázání jako na okamžiky zábavy, církev se 
snaží získat nové ovečky slibováním různých výhod pro rodinu a děti - a 
kde je Bůh?
Doktor Carlisle je šokován nejen přístupem 
současných lidí, ale i přístupem lidí věřících. Jak sám říká v jednu 
chvíli - oni se na bohoslužbě nudí!
Proč o 
tomto filmu píšu? Protože je opravdu zajímavý. Z pohledu člověka 
žijícího v začátcích 19.století žijeme opravdu v čase vlků, s rostoucí 
ztrátou všech základních hodnot. Na počátku příběhu prosazoval Carlisle 
morálku oddělitelnou od Boha (ve smyslu, lidi by měli být morální kvůli 
sobě, nikoliv proto, že je to Boží přikázání). A na dotaz dítěte, které 
se ptalo, proč nesmí krást, odpověděl, že nesmí. Proto. Jen tak. Na 
konci příběhu poznal víc, že pouhá dobrá vůle nestačí a morální měřítko 
je něco, co se dá pokroutit a přetvořit, pokud není pevně stanovené.
Opravdu
 nevím, jak hodnotit tento film. Je prokřesťansky zaměřený, přesto to 
není moralizující agitka, protože lidé v tehdejší době byli skutečně 
vychováváni ve víře a víra v Boha byla pro ně tak samozřejmá, jako 
dýchání. Tedy z tohoto pohledu v tom žádné pokrytectví nevidím, naopak, 
srovnáním měřítek vychází v neprospěch naše doba.
Připadá mi, že je to věc rovnováhy.
Máme
 svět technologií, usnadnění práce (i když paradoxně díky tomu je nám jí
 naloženo víc), zábavu, jakou si tehdejší lidé asi neuměli představit 
ani ve snu (co třeba 5D kino?, o počítačích a mobilních telefonech ani 
nemluvě), spoustu zboží s bohatým výběrem, jídlem přetékající regály v 
supermarketech, televizi snad každá rodina, počítač už téměř také... 
možnost cestování, přesunu z místa A do místa B, propojení Skype, 
možnost videohovorů, zkracování vzdáleností...
A s tím je 
spojen posun myšlení, větší tolerance k nešvarům (vždyť je to normální, 
proč se tak rozčiluješ), nemorální věci už nejsou brány jako nemorální, 
protože to přeci není v zákoně, takže co není zakázáno, je povoleno, 
potraty, rozvody, domácí násilí (to určitě bývalo vždycky, nedělám si 
iluze, ale přece jen, dnes se mi zdá, že jsou lidi agresivnější)...
Trochu jsem odbočila od filmu. Čímž jsem chtěla říct, že je to film, který vede k zamyšlení i otázkám.
Myslím, že vkusně natočený, starý svět versus nový svět věrohodný, a doktor Carlisle ve své roli je skutečně věrohodný.
Film mě vážně zaujal. V hodnocení váhám, chvílemi 
jsem měla pocit na 50%, chvílemi na 80%. Přesto, film stojí za 
shlédnutí, nečekejte žádnou akční jízdu, ale spíš malé velké zamyšlení 
nad tím, čím jsme se stali.
A mimochodem, tady jsem pochopila,
 jak je to myšleno s dobrou vůlí a úmysly zaštítěnými Bohem, a dobrou 
vůlí a úmysly člověka bez Boží přítomnosti.
Jestli vás film trochu zaujal a chtěli byste se podívat, odkaz najdete ZDE.
Time Changer
Drama / Rodinný / Sci-Fi
USA, 2002, 95 min
Režie:
Hrají:
Hal Linden, Jennifer O'Neill, Paul Rodriguez, Richard Riehle, Dan Campbell, Evan Ellingson, Kevin Downes
Obsah
Příběh
 se odehrává na konci 19. století. Dr. Carlisle píše knihu na téma 
morálních hodnot a čeká na schválení od akademické rady. Jeho nejbližší 
kamarád, profesor Anderson, však s publikací nesouhlasí, protože podle 
něj nelze kázat morálku bez autority Ježíše Krista. Mezi profesory 
dochází k rozepři. Dr. Carlisle se snaží přemluvit svého kolegu, ale ten
 má své argumenty, a aby dokázal, proč to tak vnímá, zve dr. Carlisle do
 svého domu, kde mu odkrývá svůj vynález - stroj času. Dr. Carlisle je 
poslán do 21. století, aby objevil pravdu o morálce a způsobu života 
tamějších lidí.(yakoob)
P.S. podle toho závěru už nám mnoho času nezbývá...


Žádné komentáře:
Okomentovat