pátek 29. srpna 2014

Brněnské manévry dokážou zasakočit

... a já si připadala jako blbec.
Naštěstí jsem nebyla sama.

Poznání jednou, podruhé a potřetí - v případě výluk, i kdyby byly všechny na stejném principu, připravte se na to, že dopravní podniky můžou vymyslet další, třetí, ještě komplikovanější způsob.

Plán - jízdenka na hodinu a půl. Cvaknu na hřbitově, dojedu na Šilingrák, skočím do výtvarek a koupím pár šátků hedvábných, pokračování do Knižního klubu, koupím jednu knížku a pak k nádraží, koupit platíčko dévédéček (opravdu si potřebuji pročistit počítač). Skočit na šalinu a sjet k Futuru. To vše se mělo vlézt do hodiny a půl. V oblasti Futura (nákupní středisko) mi už platí normální měsíční na dvě zóny.

Skutečnost - čekám na šalinu číslo 5, která mě vyveze na Šilingrák. Dvojku jsem vyloučila, protože vím, že tam je výluka.
Čtu Dextera a najednou šalina přede mnou. Rychle dovnitř, než mi ujede! Je prázdninový režim, jezdí po dvaceti minutách.
Cvikám lístek a usedám.
Šalina se rozjíždí. Vzad, místo vpřed.
A kruci, jedu na konečnou hřbitova.
Šalina zastavuje a vrací se směrem vpřed. Hurá! Je to ona a sedím správně.
Šalina zastavuje a rozjíždí se znovu vzad. Směrem Modřice. (Pro neznalce - směrem od města, místo do města).
Vystupuji na první zastávce, se mnou další dva zaskočení jedinci. Chvíli probíráme situaci a studujeme ten blbý jízdní neřád. Jo, jednokolejka.

Dál už vše bylo jen záležitost času. Protože jsem díky těmto manévrům prodrbala dobrých 25 minut z procviklé jízdenky, můj plán nabral jiných rozměrů.
Naštěstí jen kosmetických.
Pětku jsem vyloučila (ona zřejmě stejně nejela) a s přestupem na autobus směr Mendlák. Tam nastoupila na další šalinu (i ta jela odjinud, než je zvykem) a zbytek proběhl tak jak měl. S malými odchylkami, protože jsem se ještě zastavila v Gran Moravia a koupila si kus másla (na váhu) a bráchovi k narozkám skleničku zelených oliv. Takových pěkných, něco jiného než ty mrňavé cosi za dvacku. Ještě jsem zaskočila k Sindibádovi (koření) a koupila mu vanilkový lusk. Může použít na cokoliv, od zmrzliny, po přísadu do cukru. S pravou vanilkou voní cukr báječně.

Když jsme u té sýrárny (Gran Moravia se specializuje na sýry a mléčné výrobky vůbec, ale má tam i dovozové těstoviny, domácí pečené bagety a chléb a superdrahé maso a uzeniny). Neuvěřili byste, jak úžasně to v takové prodejně voní, mlékem a sýrem. Není vůbec žádný problém tam utratit tisícovku a odnést si půl plátěnky. Hodně drahých sýrů. Ale voňavých a určitě výborných. I zařízení tam je moc pěkné, všechno ve dřevě (nebo imitace dřeva), prima boxy na chlazené výrobky, útulná luxusní prodejna.

Tip pro vás - pokud znáte někde v okolí Gran Moravia, můžete tam koupit i dárkový poukaz. Docela dobrý tip!
(A reklamu tu dělám bezplatně, pro případné rejpaly)

Pořídila jsem, co jsem chtěla, dokonce i něco, co jsem neplánovala (též vanilkový extrakt, jsem zvědava, jaký bude v moučníku nebo pudingu) a místo plánované cesty šalinou směr Futurum jsem si koupila lístek a skočila na vlak.
Super spojení, dobře návazné na můj autobus. V tom se integrovaná hodně zlepšila.

Dojela jsem ucaprtaná, ale nakonec docela spokojená.

Dokonce jsem stihla jednu fotku na Mendláku.
Poslední.
Foťák byl totiž totálně zarvaný na doraz.
 

Žádné komentáře:

Okomentovat