Koralina je filmová adaptace románu
Neila Gaimana. Podotýkám, že animovaná adaptace, což knize ani filmu
neubírá na půvabu, spíš naopak.
Občas mi vadí počešťování a hlavně změny v názvech filmů, což je i tento případ.
V originále jde totiž o film, zvaný Coreline, což by u nás stačilo převést do jednoduchého Koralina.
O co vlastně jde? Koralina se svými rodiči přichází do nového domova. Nerada, protože musela opustit své nejlepší kamarády. Nový domov je navíc nevybavený, neuspořádaný a všechny úpravy a zlepšení je teprve čekají.
Koralina se nudí.
Obhlédne
okolí a seznámí se s chlapcem ze sousedství. Kluk s prapodivným jménem
Wybie se jí ale vůbec nelíbí a po první roztržce je antipatie vzájemná.
Co ale ve starém domě dělat?
Na pověření svého nápaditého táty uspořádá totální přehlídku, proleze kdejaký pokoj, kdejaký kout.
A k dovršení všeho objeví jedna tajuplná malá dvířka, která však po odemčení... nikam nevedou.
Zatím.
Neboť za těmito dvířky se nachází
chodba, která tam dříve nebyla. Kam vede? To by nebyla Koralina, aby ji
neprozkoumala... a s překvapením nezjistila, že na konci chodby se
nachází přesně ten samý dům, ty samé pokoje, a ta samá máma a táta.
Jen s malým, malilinkatým rozdílem.
Nová máma je příjemná, usměvavá, báječně vaří, zajímá se o Koralinku - a má místo očí knoflíky.
Přesto
se Koralině v novém domově líbí. Máma i táta se jí věnují, povídají si
sní, hrají si s ní. Zkrátka rodina, jakou by ve skutečnosti chtěla mít.
Jenže,
nic není tak hezké, jak se na první pohled zdá, a tak i Koralina
postupně zjišťuje, že ten krásný nový domov má ve skutečnosti pořádné
trhliny a tmavá zákoutí plná nemilých překvapení.
Vzepře
se druhé matce a navíc se pokusí vysvobodit i dušičky ztracených dětí,
které kdysi, stejně jako ona, zakotvily v tomto novém domově.
Perfektní
animace, svérázně podané figurky, trocha humoru, styl, hudba, která
skvěle podbarvuje celý děj, úžasně vymakaný pohádkový svět z druhé
strany, ale i jeho postupná proměna ve svět, který najednou není vůbec
hezký. Tajemství, které skrývá "druhá maminka", tajemství ztracených
dětí, které chce a musí Koralina vysvobodit.
Nebezpečná hra,
kterou rozehrává, hledání nejen ztracených dětí, ale i svých rodičů, to
vše musí jedenáctiletá holčička zvládnout, aby se vymanila ze spárů
děsivé bytosti, která se pod maskou "druhé maminky" skrývá.
Koralína a svět za tajnými dveřmi
Info z ČSFD:
Animovaný / Rodinný / Fantasy / Dobrodružný
USA, 2009, 96 min
Režie: Henry Selick
Předloha: Neil Gaiman (kniha)
Scénář: Henry Selick
Hudba: Bruno Coulais
Hrají: Dakota Fanning, Dawn French, Teri Hatcher, Ian McShane, Jennifer Saunders, Keith David, John Hodgman
Dva
báječní muži s nekonečnou fantazií a třetí rozměr. Kombinace těchto
faktorů stvořila temnou pohádku Koralína a svět za tajnými dveřmi.
Dobrodružný příběh, který vzdáleně připomíná Alenčinu výpravu do světa
za zrcadlem, se zrodil v hlavě Neila Gaimana, jednoho z nejlepších
autorů fantasy současnosti. V jiné hlavě, která patřila tvůrci slavné
Předvánoční noční můry Henrymu Selickovi, se zase vylíhnul nápad na jeho
filmové zpracování. A ne ledajaké. Poprvé v historii kinematografie
Selick zkombinoval metodu tradiční stop-motion animace a
stereoskopického 3-D. Vznikl nikoliv pouhý film, ale zážitek, který lze
jen velmi obtížně popsat slovy. Jedenáctiletá Koralína Jonesová je
zvědavé a neposedné děvče s rašící pubertou. O to bolestněji na ni
doléhá, že se z města tepajícího životem odstěhovala do barabizny kdesi v
"pustoprázdnu", kde na ni rodiče permanentně nemají čas a jediným
vrstevníkem je kluk jménem Wybie, z něhož se vyklubal velmi otravný
protiva. Možnost povyražení nelze očekávat ani od Koralíniných nových
sousedů, jimiž jsou dvě vysloužilé herečky a bývalý ruský cirkusák pan
Bobinsky. Asi by se brzy ukousala nudou, kdyby v jedné z místností
Koralína neobjevila tajné dveře. Za nimi čeká překvapení. Alternativní
svět, který je na první pohled velmi podobný tomu reálnému, ale už na
druhý úplně jiný - lepší. Její alternativní rodiče se jí věnují,
alternativní Wybie není ani trošku otravný a ze sousedů se vyklubali
nejzábavnější lidé pod sluncem. Koralínu dokonce napadne, jestli by jí v
téhle dokonalejší verzi existence nebylo lépe. Nebylo, což se jí
neustále snaží naznačovat mluvící kocour. Když ho konečně poslechne, je
už pozdě. Útěk z "dokonalého světa" do neutěšené reality nebude pro
jedenáctiletou holku vůbec jednoduchý
A jako třešinku jsem našla ještě jedno zajímavé upoutávkové provedené. Tentokrát vysoce amatérské, přesto milé.
(Coraline)
P.S. moc se mi líbil i samotný závěr celého filmu, kde starý kocour mizí za sloupkem rozcestníku, jak kočka Šklíba za zrcadlem.
A kolik bych filmu dala? Určitě 100%
P.S.
měla jsem možnost porovnat knižní předlohu i filmovou adaptaci. A
přestože Koralina od Gaimana byla kouzelná a strašidelná, filmová
adaptace ji zcela předčila. Nejen kouzelným vybarvením, hudbou, ale
hlavně napětím.
Žádné komentáře:
Okomentovat