Je tu strom

Ráda fotím stromy. Listnaté i nahaté, takzvaně. Na jaře, v létě i na podzim, občas i v zimě... Převážně stromy z okolí.

Tak nějak

Tak nějak to léto uteklo.

Trocha sebekritiky neuškodí

Realita v říši snů?
Tento blog mi připadá spíš jako sny v říši reality.
Tedy ne že by byl špatný blog.
Jenom to, že špatně bloguju.
Sorry, ale napsat jeden článek za půl roku, to už je blbé i mně samotné...

Snad se to zlepší, konenckonců, nápadů by bylo dost. Problém je, že mě ty nápady napadají v momentě, kdy nemůžu zasednout k počítači a rychle je namlátit do textu. Uvítala bych možnost videonahrávky přímo z hlavy. Jenže v tomhle světě, pokud by k takovému vynálezu došlo, by došlo i k ohromnému zneužití. Takže, raději se smířím s tím, že ty dobré nápady mě napadají v momentě, kdy jsem někde venku, bez počítače, bez tužky, bez papíru nebo bez malého diktafonku...

A tak zkusím aspoň nějakou fotečku.

Fantastické moje čatní a dýně nadvakrát

Léto v plném proudu a rajčatová sezóna.

Kytičkově

Viděla jsem květiny u Iris, četla jsem o kytkách u Intuice, a protože u mě doma roste málo kytek, zkusila jsem nasbírat něco z okolí.

Dnes převážně fotograficky. Fakticky!

Dnes

Každý druhý týden mám pracovní sobotu, padla i na dnešek. Na výběr mám, vstát dřív a jet autobusem, nebo jet na kole.

Třetí volbu, jít pěšky, jsem zavrhla.

Takové roztomilé vaginální léto

Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastným.

Ranní cesta do práce nemusí být nudná

Ranní cesty do práce nikdo nemiluje. To je jasný. Člověk je většinuj vzbuzený surovým drnčením budíku nebo neodbytným kvíkáním mobilu. Ti rafinovanější si dají rannní buzení písničkou, ale popravdě, než se opravdu proberou, může uplynout pěkných pár minut.

Pepánek nezdara

Franta Župan

Po posledním dramatickém čtení o Tereze Raquinové jsem se potřebovala naladit na úplně jiné vlně a nakonec jsem sáhla po knize mého dětství.

Sherlock!

Chtít někomu z vás přiblížit postavu Sherlocka Holmese je jako nošení dříví do lesa.