Hezky česky?

9.4.2011

O úrovni češtiny už se mluvilo a psalo a psalo a mluvilo a mluví pořád dokola. (Dokonce nedávno byla hlavním tématem týdne.) Takže se taky přidávám se svou troškou. Do mlýna.

Čeština je zatraceně těžká. Je to hlavolam k rozlouskávání, plný různých odboček, slepých míst, pravidel a výjimek z pravidel. Zákeřných shodných slov, podobných slov s jiným významem, velkých a malých písmen ve jménech a názvech, výjimek a neustálým váháním nad rozlišením spisovné češtiny, nespisovné češtiny a hrubých chyb v pravopise.

Češtinu, neboli náš rodný jazyk, se učíme od první třídy, někdy i před nástupem do školy. Není to tak jednoduché. To, co řekneme, je jen slovo, imaginární tvar, vyřčená představa. V mluveném slovu nepozná nikdo, jestli je ve slově tvrdé nebo měkké i. Jestli se používá jednoduché v nebo dvojité w. Jestli se píše objetí nebo obětí...

Od toho jsou dlouhé hodiny, týdny, měsíce a roky neustálého učení a rozvíjení znalostí. A cizinec, který se učí naši řeč, musí pořádně zabrat, protože je jedna z nejtěžších na světě. A když tu řeč zvládne, je na svou znalost velmi hrdý.

Proč na tu znalost rodné řeči nejsme hrdi i my?

Před několika dny jsem pročítala články na téma týdne - Český jazyk

A výsledek?

Rozporuplný. A nadějný. Většina textů byla totiž zajímavě podaná. I když, našla jsem tam dost perliček tohoto druhu:

Ahoj.

Tak poprvé píši článek na téma.

Jen bych chtěla napsat...:D

> Newím, co mě dá p.uč. :D z Češtiny. Doufám, že za jedna.

Není to zase tak těžký. Ještě ale ani newím výsledky z pololetky. Ale taky to beru tak, že 2.pololetí je důležitější. Víc se budu snažit...A co vy? Co máte na vízo? :)

(Zdroj: Sweet-home. Zajímavé je, že anglický název napsala správně.)

Ale mám pro vás potěšující zprávu.

Objevily se tam i články v tomto duchu:

Je to ten nejkrásnější jazyk jaký jsem se kdy učila. Není to jazyk módy, nýbrž mého srdce. V obdivu se před ním skláním hluboko k zemi a doufám, že si svou podobu ve světě zachová. Jelikož i když jsme malá země, máme něco na co můžeme býti náležitě hrdí. To něco dřímá v hrdle každého z nás. Je už jen naše věc jestli krásné, ušlechtilé formě našeho jazyka dáme volný průběh či ne.

(Zdroj: Little-princes-diary)

A jaký závěr jsem z toho vyvodila? Sama pro sebe pozitivní. Nadějný!

Čeština rozhodně není vymírající jazyk.

Čeština je nádherný jazyk.

Čeština je bohatý jazyk.

(I když zlí jazykové tvrdí, že lidi, kteří tímto jazykem mluví, už méně...)

A pak, na námitky, že český jazyk není původní jazyk, můžu říct jen jedno.

Máte pravdu! Český jazyk není původní jazyk. Vytvářel se po staletí a přebíral mnohé z cizích výrazů. Přesto je svůj. Převzaté výrazy si dokázal upravit do podoby, která je jeho odrazem. Čeština mi připadá jako široká řeka, která se neustále pomalu valí dopředu a cestou sbírá různé smetí, potůčky a přítoky z jiných říčních ramen. Vtáhne je do hlavního proudu a dá jim svou barvu a strukturu...