Tuto minihru jsem objevila před časem na jednom z blogů, už nevím na kterém.
1. Kniha, která změnila tvůj život
Byla
to kniha Kokoti jsou věční. Autor vlastně neznámý! Tato kniha mi
otevřela oči, to vám povím. Ujasnila mi některé vztahy a zákonitosti z
nich plynoucí... Máte problémy s některými lidmi ze svého okolí? Tuto
knihu si přečtěte!
2. Kniha, kterou jsi četl(a) víc než jedenkrát
Těch
je spousta, protože když se mi kniha líbí, vracím se k ní. Svého času
to byl jistý Vinnetou, jehož osudy jsem znovu a znovu těžce prožívala,
později zajímavá romantická Angelika, křehké scifíčko Marťanská kronika,
hororová jízda To, Sapkowského Zaklínač a Rowlingové Harry Potter.
A abych nezapomněla, tolikrát zavrhovaná a proklínaná Twillight sága. I já, Brut.
(Mimoto
kdysi Minehava od Štorcha, Tajuplný ostrov, Robinson Crusoe, Zlaté
údolí, Old Surehand, z pozdějších trilogie Lev a růže, Quo vadis, Potopa
nebo Čachtická paní. Robin od Frýbové, Sbohem, Charleston od Ripleyové a
Jih proti Severu. Zvěrolékařské historky od Herriota, a neskutečně
srandovní knížky od Westlakea (Jak nevyloupit banku, Jak neuloupit
smaragd a Jak nevodit policii za nos.)
Taky pohádky. Nebudu jmenovat všechny....
3. Kniha, která tě nejvíc rozesmála
Kdysi
to byly historky taškáře Enšpígla, ale v pozdější době mě dovedl k
výbuchům smíchu Pan Kaplan, který má třídu stále rád, některé humorně
laděné povídky Herriota, jedna povídka o jedné svatbě od Fulghuma a
Pratchettova Zeměplocha.
K tomu bych ještě přidala knihu od
Westlakea Jak nevyloupit banku, u té jsem slzela, a pak knížku Robin, od
naší Zdeny Frýbové. A nesmím zapomenout Vodáckého průvodce pro Ofélii,
neboli Proč bychom se netopili.
A ještě bych přidala malý bonbónek - Ruce vzhůru, boys!
4. Kniha, která tě rozplakala
I takových se našlo několik.
Myslím,
že několik slz padlo při čtení Zaklínače (Sapkowski), ve chvíli, kdy
byla Ciri vyhozena portálem na pustinu, bez možnosti pomoci a Geralt na
dně, ve chvíli, kdy ztratil všechno a všechny. A taky si vzpomínám, že
jsem slzela u popisu bitvy - a to mě líčení bitev nikdy zvlášť
nerozrušilo. Myslím, že to bylo v Paní jezera...
Taky při
čtení Harryho Pottera (dost silný dojem v čtvrtém dále, po návratu z
hřbitova a oživení Voldemorta), a docela jsem pustila slzu v Kladivu na
čarodějnice (tady snad není třeba uvádět, proč - stačí motiv zbytečně
zmařených životů) - a románu Na západní frontě klid. Ještě si vybavuji
takový tklivý moment v závěru Pána prstenu, kdy Frodo odplouvá z Šedých
přístavů a Sam se vrací domů a říká: Tak jsem se vrátil. Něco v té větě
bylo, co se mnou hnulo. Jsem citlivka.
5. Kniha, kterou si přeješ, aby byla napsaná
Moc jich není. Ale docela by se mi zamlouvalo Půlnoční slunce od Meyerové, první kapitoly vypadaly hodně slibně.
A taky pokračování Pána prstenu pod názvem - Nové stíny.
6.Kniha, kterou si přeješ, aby nikdy nebyla napsaná
Každá kniha, která je absolutně bez nápadu a není o ničem a nic čtenáři nepřináší.
7. Kniha, kterou právě čteš
Je
jich několik. Začala jsem a odložila jsem Imagiku od Cliva Barkera,
momentálně čtu červenoknihovnický cajdák od Cartlandové pod jménem Únos -
mimochodem, po dlouhé době docela poutavá knížka od této spisovatelky,
která jinak píše všechny romány na jedno brdo - taky mám načlou
romantiku Kapitán Fraccase a pod vlivem nedávného filmu Barva kouzel
jsem vytáhla starého dobrého Pratchetta... Takže několik knížek na
etapy.
I těchto knížek je celá kopa. Mám vážně jmenovat všechny?
Asi ne.
Ale
v první řadě poslední knížečky, které jsem si koupila při posledním
špacíru Brnem. Pak je v pořadí Level 26, staronově Muka obraznosti od
Párala a Hořký měsíc od Pascala Brucknera, viděla jsem stejnojmenný film
a byl nádherný a hořkosmutný.
Naplánovaný mám sáhodlouhý
seznam, ale uvedu jen pár titulů: Airnet (Geoff Ryman), Astrid a
Veronika, autora neznám, Coralinu od Gaimana, Lady Susan od Austenové,
Norské dřevo (Haruki Muramaki), Obchodník se smrtí (Hugh Laurie), Denní a
Noční hlídku od Lukjaněnka a Terror od Dana Simmonse. Není jich zrovna
málo a bude to chvilku trvat, protože v naší knihovně se tyto skvosty
nenalézají a k zakoupení je třeba více penízků...
9. Kniha, na kterou jsi hrdý(á), že jsi ji přečetl(a)
Nečekaně
je to Hlava XXII od Josepha Hellera. To byla kniha, která mi dala hodně
zabrat a nemohla jsem se do ní začíst. Co mě udrželo v pokračování? O
této knize mi básnil jakýsi týpek při cestě vlakem (občas jsem se dávala
s lidmi do řeči) a já si v duchu říkala, když to mohl přečíst on a bylo
to pro něj skvělé čtení, tak hergot to musím přečíst taky.
Do
poloviny to bylo utrpení, pak najednou nastal zlom, nevím proč, zbytek
knihy jsem přečetla do tří dnů. Dnes ji řadím k jedněm z nejlepších.
10. Kniha, která v tobě nechala nerozporuplnější pocity
Přemítám, přemítám - a už to mám. Říše slunce, od Ballarda, Kladivo na čarodějnice od Kaplického.
A paradoxně Twillight.
(Někdo asi nepochopí, jak můžu tyhle knihy stavět vedle sebe. Ujišťuju vás, že můžu.)
11. Kniha, kterou by sis chtěl(a) přečíst, ale nemůžeš
V podstatě každá, kterou bych si chtěla přečíst, ale zatím ji nemám.
12. Nejstarší kniha, kterou jsi četl(a)
Tuto otázku jsem nepochopila. Je to kniha, kterou jsem četla jako první? Nebo historická kniha? Nebo kniha koupená už dávno?
Jako
první knížku, kterou jsem "četla" jako dítě, si vzpomínám na
večerníčkového Vodníka Česílka, s fotkami z této pohádky. Tu knížku mi
naši četli tak často, že jsem znala zpaměti věty z příběhu, a věděla,
kam je přiřadit.
No
jéje! Samozřejmě s Geraltem a Marigoldem, Geralta bych obdivovala a
Marigoldem bych se nechala rozesmívat. Se záhadným Snapem, zajímavým
Přemyslem Otakarem II., Scarlett a Rhettem Butlerem, s inspektrem
Bobligem, kterého bych s chutí nakopla, zašila do pytle a pustila po
vodě plout, s pohodářským Kedrigernem a jeho Princeznou, a se Spartakem.
Taky
bych se chtěla potkat s posledním jednorožcem, bájným Fénixem a Smrtěm z
Prattchetova zeměplochy. (Posledního bych chtěla jen potkat a minout,
aspoň zatím...)
14. Je nějaká literární postava, se kterou by ses nechtěl(a) setkat?
Jistě,
Voldemort, a příšera TO - koncentrované zlo. Také velitelé některých
koncentračních táborů a vesměs lidi, kteří jsou schopni druhému udělat
ze života peklo. Ještě bych chtěla uvést záhadného tvora jménem Štír.
15. Existuje nějaký člověk, který ti připomíná literární postavu?
Marně přemýšlím.
Snad
Nicholas Winton, který udělal něco zázračného, aniž by o tom kdokoliv
věděl a celou dobu žil a choval se jako normální človíček.
Tady
mi trochu (vzdáleně) připomíná postavu profesora Snapea, který byl
celou dobu Harrym a ostatními podceňován a celou dobu přitom nastavoval
svůj krk a zachraňoval mu život...
Žádné komentáře:
Okomentovat