Osmá je oktarína

17.4.2011 (téma týdne)

Klik klak.

Červený drak.

Zelené oko proroka.

Běží po modré vodě.

Fialkově se koupe ve vaně a

fialkově voní.

Růžoví růže královské

šediví slechy oslovské.

Z černé povstává šedá a z šedé se ředí mnoho odstínů.

Přesto jsou barvy pouze dvě.

Černá a bílá.

Jsou to nebo nejsou barvy?

Není to spíš absence barev?

Barvy přicházejí do našeho světa a do našich očí. Známe sedm barev duhy a základní barevné spektrum. Další barvy a barvičky jsou jejich nesčetné odstíny. Ale to je pouhá teorie, barvy vidíme každým dnem, hned po otevření očí.

Nevím, kdy poprvé jako děti začneme barvy vnímat, ale zřejmě ovlivňují náš svět od nejútlejšího věku. Vždyť proč by se jinak pro děti vytvářely hračky v pestrých červených, žlutých, modrých a zelených barvách? Jsou to barvy, které posilují vitalitu a budí dobrou náladu.

Podívám se z okna a vidím. Modré nebe s bílými obláčky. Večer kolem páté hodiny i zlatavou zář sluneční. Na zahrádce se žlutí narcisy a jedovatou zelení obráží loni ořezaná vrbka. Fasády protějších domů jsou nenápadné, žlutošedé, ale obchůdek hned vedle hýří fuchsiovou červení.

Nebo spíš červení karafiátovou?

Vůbec máme v oblibě přejmenovávat barvy tak, že nejsou barvami. A z toho šílí především muži, neboť nechápou, že fuchsiová je prostě růžovofialová, barva lila je jemně růžovo fialková, stejně tak šeříková je obdobou barvy šeříků, tedy fialková s nádechem do šeda.

Další barevné příměry najdeme i v ovoci - příjemná meruňková, jahodová, malinová nebo rajčatová červeň, či švestková modř. Modř může být i paví! Paví modř je nejoslnivější modrá barva, ze které náramně bolí oči.A když jsem u té modři, máme také mořskou modř. Nebo tyrkysovou!

Zeleň jedovatě žlutozelená, temná zeleň. Jablečně zelené.

Kanárkově žlutá. Měsíčně stříbrná. Slunečně zlatá.

Královský nach. Sněhová bělost. Smuteční čerň. Tělová barva broskvová.

Havraní čerň. Popel z růží. Červánková.

A osmá barva duhy, o které zpívá Jarek Nohavica. Je černá? Nebo je úplně jiná? Neznámá barva, s názvem oktarína?

Je oktarína barva všech barev? Existuje barva, jakou neznáme? Barva jasnější, oslnivější, dominantní, barva, ve které se skrývají všechny barvy?

Svět není černý ani bílý. Občas se nám zdá, že je svět šedivý. Šedivý svět, to je ten nejhorší, nejzoufalejší a nejnudnější svět, jaký znám, a jaký bych si nepřála.

Raději barvy a barvičky. Gejzír barev, ohňostroj barev, barevné kytice!

Jsem ráda, že žiju v barevném světě. Že nevidím jen černou a bílou a různé odstíny šedi.

Jak smutné by pro mě byly černé růže a bílé pampelišky.

Raději mám rudé růže a taky bílé růže, a žluté růže. Taky růže s meruňkovou barvou. Zjara miluju zlaté vodotrysky zlatých dešťů mezi jarní zelení keřů. Bílé a narůžovělé ošacení stromů, které vypadají jako jarní nevěsty. Hlubokou hněď vody, která přechází až v téměř černou a v paprscích slunce hází stříbrné a zlaté odlesky. Rezavou a šedočernou kůru stromů. Pyšnou červeň tulipánů. Krycí hnědou pro vrabčáky, žluté zobáčky kosíků. Hýřivé barvy papoušků a smršť oslnivých barev pávů. Bělost labutí plující na temných vodách. Hořící západ slunce, který hýří barevnou kyticí nejrůznějších odstínů červené a žluté, přes tyrkys, přecházející v modř oblohy.

Čokoládový dortík s bílou šlehačkou a červeně puntíkatý hrnek s kakaem. Stříbrnou lžičku s jantarovým medem. A modrozelené oči.

Pestrobarevné deštníky v upršeném dni. A barevné kravaty pro pány. Barevné sponky, náušnice a náhramky, divoce pruhované podkolenky, třešňově červené rty a slonovinové zuby v úsměvu. Tříbarevná kočka hovící si na proutěném košíku, vystlaném slunečnicovým polštářkem.

Sedmička je prý šťastné číslo. A sedm barev duhy to potvrzuje.