Nic.
Nicota.
Nic je takové malé třípísmenkové slovo. Vlastně je to negace slova něco. Taky je to negace slova všechno. Nic není věc, není to ani člověk, a vlastně by to neměla být ani myšlenka, barva, energie nebo zvuk. Dokonalé nic si asi nedokážeme představit, takže pod slovem nic si vlastně představujeme takové malé nic.
Takovou malou absenci něčeho.
Když zařvu na dítě "co to děláš?", dítě většinou poplašeně odpoví, že nic.
Když někdo zařve na mě, odpovím stejně.
(Jsem
proto dítě? Asi ne, ale obranný systém je zřejmě zakódován v každém z
nás, a říct "nic" je jednodušší, než sáhodlouze vysvětlovat, že vlastně
nedělám nic špatného, ale něco zajímavého nebo prospěšného. Nebo prostě
lenoším...)
Někdy mám chuť odpovědět stejně, když na mě prodavačka houkne "co si přejete?"
Zajímavé,
jak slovíčko nic vyklouzne z úst skoro pokaždé, když je člověk osloven.
Jako by chtěl říct - já tu ani nejsem, nechci nic a nic nechtějte po
mně.
Nic je totiž hrozně jednoduché, dobře zapamatovatelné a alibistické.
A taky zneužitelné!
"Jsi
k ničemu"... jak moc tohle dokáže zamávat s psychikou dítěte a později i
dospělého člověka, je-li tímto negativním přirovnáním "tlučen" dnes a
denně.
"Nic neumíš!"
Jaká negace se skrývá v těchto
slovech, to ví zase jen ten, komu jsou určena - a pokud se včas nevzepře
a nezačne se bránit, stane se to, že za pár let bude opravdu neumětel,
který nic neumí.
"Na nic nesahej!"
Tento zákaz je
omluvitelný snad jen v případě, že jde o zákaz dítěti, které ještě
nepozná, co mu může (šeredně) ublížit. Ale i tento zákaz je vlastně
nedokonalý, protože na některé věci se sahat může, jasně. Jenže
upachtěná mamina si to zkrátí a do zákazu zahrne prostě všechno. (Což je
taky paradox, protože všechno je opak slova nic.)
Na to, že nic nic neznamená, je docela často používané.
Je to na nic, říkáme rozmrzele, když se nám nedaří.
Nic tam zase není (rozuměj, v televizi.
V obchodě zas nic nemají.
Vždyť von nic neumí!
Nic se nenaučil!
Nic to nepomůže (většinou zalkání nad dnešní dobou)
Nic nemá (většinou hodnocení majetkových poměrů).
Tři písmenka.
Na to, že znamenají nic, jsou mnohomluvná a výřečná.
Doufám, že toto nic bude aspoň k něčemu, což je méně než všemu, ale více než k ničemu...
Žádné komentáře:
Okomentovat