24.12.
úterý - dopoledne jsem zajela na hřbitov, s tou malou zimní kytkou v
květináči, co jsem ji nemohla vzít včera, protože jsem jela na kole
místo autobusem. Také jsem zapálila další tři svíčky, i za dědečka,
kterého jsem nepoznala, tetičku, která umřela v šestnácti, a babičku a
strejdu. Cestou zpátky jsem chtěla vytáhnout z Relaxu kolo, leč volal mi
brácha č.2, který mířil k nám a tak jsem si ho hnedle u Relaxu stopla.
Chvilka u kafe, předal mi pár dárků a vlastoručně uvařenou rybí polévku,
abych prý měla na večír.
Rybí polévku dělá fakt dobrou, to musím uznat.
No
a zbytek dne klasika. V pozadí bzučela televize, šveholily pohádky a já
vyráběla bramborový salát, dobalovala poslední dárky (ta zatracená
prokrastinace!) a mezitím si vařila kafe s vánočkou. Vánočkou jsem též
podělila tu mou kočičí smečku. Chutnala jim!
(P.S.mezi chystanými dárečky je i jeden,co mi přistál ve schránce. Malá podkůvka pro štěstí, od Kariol. Děkuji!)
25.12. středa. Velkorysá snídaně s chlebíčky (ne, nesnědla jsem
všechny naráz), hnípání u televize, listování Dorkami, vyčištěním klece
uřvancovi, velkorysým obědem od včerejší večeře a návštěva bráchy č.1 s
dalšími dárky. Jak já miluju dárky! To je zajímavý, dřív jsem to tak
nebrala, ale teď si dárky přímo vychutnávám.
Taky si vychutnávám, že zub je utlumen. Teď už mě bolí jen dásně, při kousnutí bych vyla jak šakal. Ale to je chvilkové.
Ale
zpět k dárkům. Od synovce handmade keramickou misku, glazovanou, prý v
ní můžu i zapékat. No, nevím, asi ji nechám na brambůrky.
Nebo na tužky.
Od
bráchy č.1 tužkovou baterku, abych si prý nemusela svítit srdíčkem, a
světe, zboř se, sadu nádobí. Prej už se nemoh na ty starý hrnce dívat.
Usoudila jsem, že teď by to chtělo k nový pračce a novýmu nádobí ještě novou kuchyň.
Ale až naprší a nebude bláto.
A
co jsem nadělovala já? Samý prkotiny. Převážně koupelové soli, které
jsem barvila i voněla rúčo, tedy tolik oblíbené handmade. K tomu i
mydélka, která byla sice hezky obarvena, ale slabě navoněna. Příště
přidat! Ale mydlí dobře.
26.12.
čtvrtek - druhý svátek vánoční. Už jen dojíždím to, co jsem navařila
předtím a čumim na bednu. A taky pařím mahjong. Znáte mahjong? Zákeřná
hra, kde, odkryjete-li špatnou kostku, už se konce nedoberete. Což mě
trochu míchá.
27.12.
pátek - dnes do práce. Klientka č.2 se omluvila SMS, měla vážný důvod.
Ne vždycky se daří. Klient č.1 nepřišel bez udání důvodu (a teď kdoví
jestli vůbec kdy přijde), takže jsem čekala až na klientku č.3, která
přišla načas dle domluvy. Zmarněné dvě hodiny, kdyby ten první zavolal,
mohla jsem jet později.
Ale to se stává, ne poprvé a tuším, že ne naposled.
Na
cestu domů jsem konečně vytáhla to kolo z pondělka, navíc se zrovna
krásně vyslunilo a tak jsem neodolala a dala záběr kláštera.
28.12. původně plánovaný babosed u kámošky se ruší. Nevím proč, nebere mi telefon. Takže jsem doma,a klasický režim.
Taky jsem byla fotit večerní osvětlení, moc se mi nepovedlo, ale zase vznikly zajímavé snímky, které jsem neplánovala.
29.12. neděle - piánko. Kamoška mi konečně zavolala, žije!
Začínám
štrikovat nákrčník. A chystám pro klientku několik Hádkovských
katalogů. Je tam o olejíčcích, aromaterapii a co který přípravek
obsahuje a k čemu je dobrý.
Odpoledne kafčo u L., doplněno hlídáním malýho. Tedy malý je vnouček od L.
30.12.
pondělí - na poštu, zaplatit sipo a mobil, k Sedláčkům - tam vlastně
ne, vidím to, co jsem neviděla snad roky. Fronta až ven! A tak aspoň do
Tesca, nějaké granule pro kočky (fakt žerou jak zjednaný), kousek sýra,
ovocínko a máslo. K Sedláčkům se otočím až cestou zpátky.
K
Sedláčkům už jsem to nestihla. Takže zítra budu řešit, jestli seženu
chleba nebo aspoň rohlík. Ale s tím, co mám, bych snad měla vydržet.
A když ne, tak se pozvu k našim na oběd!
Ti budou koukat!
Aforismus týdne:
Kritiku nepřijímám z vrozené skromnosti, ačkoliv pomáhá.
Mějte se!
Žádné komentáře:
Okomentovat