S pískletem je taky sranda, nevěřila bych

22.7.2010

S naším nalezeným ptáčuletem je taky sranda. To bych sama nevěřila, ale dovede se chovat skoro jako mimino. Takový ptačí mimino...

Vtípky pro červencový den

20.7.2010 (emailovky)

Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?
Babička: No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo,
tak jsem se posadila na lavičku.
Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný a sedl si ke mně.
Po minutě se přisunul blíž a vzal mne kolem ramen.
Žalobce: Bylo vám to nějak nepříjemné?
Babička: Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem ještě byla
mladá.
Soudce: A co bylo dál?
Babička: Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku, a když
jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám.
Když už se mně tam málem dotknul, pustil mne a zakřičel "1. apríl..!"
Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!

Žena je s manželem u psychoterapeuta po dvacetiletémmanželství, stěžuje si na osamělost, nepochopení, nedostatek lásky, sexu, atd, atd, atdlll

prostě mele, mele a mele...

Terapeut po přiměřené době vstane, obejde stůl, požádá ženu, aby se postavila, přistoupí k ní, obejme ji a vášnivě ji políbí. Žena si pak pomalu jako v tranzu sedne a mlčky sedí.

Manžel na to čučí jako tydýt...

Terapeut říká manželovi: "Tohle vaše žena potřebuje aspoň třikrát do týdne. Můžete to pro ni udělat?"

Manžel se zamyslí a povídá: "Můžu ji sem vozit pondělky a středy, ale v pátek ne, to chodím na ryby..."

I kytky se můžou zfetovat...

Slovenská epopej mezi Prahou a Moravským Krumlovem

20.7.2010

Protože se nadpis dotkl jedné osůbky zde (a mohl by se dotknout i dalších), rozhodla jsem se ho změnit, neboť nebylo v úmyslu kohokoliv z normálních lidí urážet. Termín, který jsem použila, byl v jiné souvislosti, ale jsme jen lidi, jsme různí a taky citliví na různé věci...

Je po dešti a všechno jako by ožilo

18.7.2010 (a poslední fotky s Matýskem. Nebo Vlčinkem?)

Několik dní dopředu hlášená bouřka se konečně laskavě dostavila i do našich končin... naštěstí už trochu vyzuřená, takže neměla tolik sil. Blesky sice občas pořádně rozesvětlily oblohu a některé vypadaly opravdu hrozivě, ale pohrůžka kalamitou se naštěstí nesplnila. Ani kroupy, deštík sice silnější, ale ne průtrž, větřík byl, ale neshazoval střechy.

Pískle, druhý týden

18.7.2010

Ptačí mládě vydrželo i druhý týden, což se nedá říct o mě, protože už to zmáhá. Ten drobeček totiž má děsnou frekvenci v krmení a protože nejsem vlaštovka, musím jeho dobu krmení prodlužovat. Takže dostává asi po 20 až 45 minutách, někdy i po hodině - nechci ho učit na pravidelnost.

Nejtrapnější první rande

13.7.2010 (emailovky)

Říkala jsem si: to snad není ani možný.

Reklama

Říkala jsem si: tenhle trapas bych dlouho rozcházela.

A říkala jsem si: tohle musím hodit na blog...

Jestli je to fakt pravdivý příběh, nepovím, jaksi jsem nebyla u toho. Ale v životě se občas přiházívají nahodilosti a zákony schválnosti. Taky se tomu říká trapasy.

Trable s pískletem

10.7.2010

Vracím se k mláděti, které jsme našli minulou neděli v packách našeho Matýska... zkoušíme stále boj s větrnými mlýny a mládě ještě žije. Přežil vegetariánskou rohlíkovo mléčnou stravu, doplněnou piškoty a vařeným vajíčkem. Pro příjem proteinu mu dopřáváme několik mušek, které se nám podaří odchytit a škrabaná kuřecí játra... Pískleti chutná, je pořád hladové, jen nevím jestli je jeho vývoj v pořádku... pořád je to takové holátko.

Vangelis - nebe plné slunce a hvězd

10.7.2010 (youtube)

Nejkrásnější skladby nejúžasnějšího skladatele. Hvězdné, fantazijní a snové...

Představovat Vangelise je snad jako představovat slunce. Nebo modrou oblohu. Paví peří. Egyptské pyramidy. Skupinu Beatles nebo šampaňské...

Angelo

3.7.2010 (poetický koutek)

Angelo

můj nesmrtelnej brouku

slyším tu píseň každý den

hážu ji žebrákům do klobouku

Angelo

jseš muž mejch snů

superkladná postava

krásnej chytrej obětavej

kombinace

nad kterou rozum zůstává

v pozoru

ruce připažené

Angelo

dnem i nocí

stále stoupáš v ceně

 

Básničkový úlet šuplíkový

Záhada bílé kočičky vyřešena

2.7.2010

Bílá kočička, neznámá, toulavá a rozmazlená, se občas mihla po silnici (koleduje si!)

Psala jsem o ní před časem, a před nějakým týdnem se vyřešila její záhada. Objevila se její majitelka a je to sousedka odnaproti. Svět je malý a kočky mají své tajemství...