Občas improvizuju tak, že samu sebe zaskočím.
Minulý
týden mě v pondělí večer napadlo, že bych mohla napéct nějaké cukroví
Janiným holčičkám. Takže jsem zrušila mé původní předsevzetí nepéct
cukroví žádné.
Protože holky mají bezlepkovou,
musela jsem vymyslet bezlepkové pečivo. Vymýšlet jsem ani nemusela,
bezlepkové recepty jsem našla v sešitech s vánočním pečením, kterých mám
přehršel.
Co jsem neměla, byla bezlepková mouka, základní a dost podstatná surovina.
V
úterý jsem skočila do místního "supermarketu" (je to spíš normální
maloměstský obchod) a zjistila, že jediná bezlepková mouka, kterou mají,
je sójová. Takže jsem ji sbalila s vidinou, že to nějak dopadne a večer
uplácala dvě těsta. Podotýkám, že přísady jsem dávala spíš od oka,
protože jsem zjistila, že mi neváží váha. Takže máslo odhadem a cukr,
mouku a další dle hrnku s odměrkou. Rafinovaně jsem do jednoho těsta
použila strouhané ořechy (vlašské) a do druhého kokos.
Ve
středu to byl trochu blázinec. Dopoledne jsem ukecala bráchu na nákup
(měli v akci kočičí konzervy, tedy ne že bych ujížděla na kočičích
konzervách, ale pro ty naše chlupaté bestijky) a brácha chtěl beztak
kupovat kapra, tak to byly dvě mouchy jednou ranou. Po návratu,
vybalení, převlečení a umytí pacek (tedy rukou) jsem se vrhla na
rozvalování těst a vykrajování a rovnou i pečení. Dvě hoďky to dalo a
skončila jsem asi deset minut před odjezdem autobusu, bo jsem musela
taky do práce...
Jo, povedlo se mi připálit tři plechy. Ale dva jsem zachránila, jsem holt děvče šikovné a k nezaplacení.
Čtvrtek byl ve znamení zdobení a plnění, plnění a zdobení.
Přípalky
byly ještě jedlé, ale nechala jsem si je pro sebe - přece napálené
cukroví nebudu někomu dávat. Zjištění: cukroví ze sojové mouky je
chutné. Jen se musí doplnit něčím dobrým...
Takže od oka
rozmíchaný máslový krém, smíchaný s vanilkovým pudinkem. Do toho kapka
rumu a bylo to mňam. Do části krému jsem přidala Nutellu a obratem měla
nugátový krém. Pár kousků jsem splácla višňovou marmeládkou a měla jsem
hned tři druhy cukroví...
Po návratu z práce už zbývaly jen
detaily - rozpustit čokoládu s trochou másla a několika kapkami příchutě
hořkých mandlí. (Žádné cyankáli!). Potřít čokopolevou, posypat oříšky a
kokosem, přidat pár kousků kandovaného ovoce... do toho jsem ještě
vyrobila ze zbytku krému a sáčku burizonů burizonové kuličky a ze zbytku
čokolády a všeho ostatního čokoládové kuličky.
V
pátek cukroví předáno s dodatkem, že je skutečně bezlepkové a za odměnu
jsem si koupila Saphique a jednu Körnerovou. Kupodivu byli i lidi
docela milí, žádnou nesnášenlivost jsem nezaznamenala. Osmý div světa!
Před vánoci - a cizí lidé mi přáli hezké svátky!
Cukrový
týden skončil celkem dobře, cukroví, které jsem ochutnala, bylo opravdu
dobré, koupila jsem si dvě prima knížky (doufám), od kamošky jsem
dostala hezký levandulový talíř, soupravu s aroma lampou a parádní
keramickou kočku, kterou sama vyrobila! Fotku dodám...
V
sobotu jsem si stačila připálit skříň a pak tři hodiny vydatně větrala,
protože to bylo jak v lakovně. Aspoň jsem se nenudila...
A
dnes, přežraná do bezvědomí, přemýšlím, jak rychle do úterka shodit.
Neřešitelný problém, protože mě zítra čeká sváteční oběd u bráchy.
Několik dokument fotek. Bez nároku na uměleckou kvalitu.
Cukroví už v krabičce. Snad bude k rozpoznání...
Pár fotek s keramickou mickou. Všimněte si toho krásně puntíkatého ocásku s bambulkou. Bambulka je jako zvonek! Cinká.
Žádné komentáře:
Okomentovat