I na negativní stránky našeho života se dá podívat z jiného úhlu. O
tom mě přesvědčil mail, který mi došel už před časem... Myslím, že
většina z vás se s tímto textem setkala, přesto neuškodí, když si
připomeneme, že ne vše je samozřejmé...
Jsem vděčná
za partnera, který noc co noc pokrčí přikrývky, protože není venku s někým jiným;
za daně, které musím platit, protože to znamená, že mám stálé zaměstnání;
za nepořádek, který musím uklízet po oslavě, protože to znamená, že jsem obklopený přáteli;
za šaty, které jsou mi trochu těsné, protože to znamená, že mám dostatek jídla;
za
trávník, který je třeba kosit; za okna, která je třeba umývat, a za
okapy, které je třeba opravovat, protože to znamená, že bydlím ve svém
domě;
za všechny stížnosti, které poslouchám na vládu, protože to znamená, že máme svobodu projevu;
za volné parkovací místo, které je až na konci parkoviště, protože to znamená, že mohu chodit, a že mám i dopravní prostředek;
za vysoký účet, který platím po večeři s blízkými, protože to znamená, že jsem štědrý;
za kopu prádla na žehlení, protože to znamená, že mám co nosit;
za únavu a bolavé svaly na konci dne, protože to znamená, že jsem byl schopný těžce pracovat;
za otravný budík, který musím ráno vypnout, protože to znamená, že jsem ještě naživu,
A ještě něco ...
Říká se, ze člověk potřebuje jen 1 minutu na to, aby zjistil, že se mu nějaká osoba líbí,
1 hodinu, aby ji správně odhadl, 1 den, aby ji začal mít rád či milovat, ale potřebuje celý život, aby na ni zapomněl.
Žádné komentáře:
Okomentovat