A když nevíš, co fotit... ale to snad ne.
Vždycky
je co fotit. Celý svět kolem tebe. Každý dům, každé okno (né že bych
byla šmírák!), dlaždice na zemi, rozbité a pórovité, hroudu hlíny,
uschlé kvítko. Jinovatku. Odlesky slunce na vodě. Urousaného psa. Děcko,
které se nádherně řehce. Bruslaře na rybníku (v případě průlomu ledu
odložte foťáky a zachraňujte...)
Zajímavé je, jak málo fotogenické je auto. A jak málo romantický je pohled, jak si to sviští po dálnici.
Naproti
tomu, jak romantické jsou vlaky. (Zejména starší typy a hlavně malé
lokálky). A jak hodně romantický je pohled na vlak v krajině.
(A to nemluvím o těch historických, s pěkným černým šoušením z komína).
Fotit
se dá všechno a každý (pokud to není neruda, který ti vyrve foťák,
omlátí o hlavu a vzápětí rozšlape...). Fotit se dají kořeny vrby. Stopa
od boty. Vypadené ptačí hnízdo. Kameny a oblázky. Spadané listí. Kytky a
tráva. Ptáci, motýli, kočky... s trochou odvahy a opatrnosti divoká
zvířata. S opatrností a dobrým vybavením blesky. Bez vybavení pak
oblaka, krajinu, panorama. Pohled na město. Detailní výzdobu starých
domů. Krásně zpracovanou kliku od dveří. Staré okno s muškátem. Sklenici
vína... vyhaslou cigaretu.
Někdo je schopný z pohledu na fotografii vymyslet příběh.
Jiný si fotografii zarámuje a vystaví na odiv...
A další své fotografie prodává a živí se tím.
Jiný zas fotografuje a z fotek nechá udělat knihu a rozdá svým známým nebo rodině...
Já
se omezím na úpravy v mých oblíbených grafických programech. Za čas si
snad vyberu fotky a nechám je vytisknout. A možná, možná z některých
udělám obraz...
Původní obrázek, mírně rozmazaný (vážně bych se tím nemohla živit), ale připadal mi pěkný...
(Jeden z našich kocourků, Plyšák nebo Méďák, dnes už je od sebe nerozeznám.)
A vytvořené koláže
Žádné komentáře:
Okomentovat