V tom šíleném světě, kde žijeme, se vyskytují i příjemné věci. Mezi
těmi příjemnými se nachází i takové zajímavé útvary,které jsou z
papíru, zpravidla obdélníkového tvaru, skládající se z jednotlivých
potištěných listů a sešitých či slepených.
Pro doplnění jsou opatřeny obalem, tvrdými či měkkými deskami s názvem a jménem autora a říká se jim knihy.
Knihy
se většinou vyskytují v knihovnách, což jsou speciálně vyrobené skříně s
regály a skleněnými dvířkami. Někteří jedinci knihy dávají i do
příborníku, pokud tento nemá police zrovna ze skla.
Taky jsem
viděla fotky, kde knihy byly uskladněny v klasických šatníkových
skříních, pěkně uzavřené a skryt před zraky povrchních návštěvníků.
No, my měli kdysi knihy i v rozkládací posteli, tedy v úložném prostoru. Místo peřin.
Knihy
se dají naskládat do truhly, na půdu, do komory, vystavět do komínků (a
potom zuřit, když dolujeme nějakou knihu vespod), nebo se jimi dají
podkládat různé skříně či uražené nohy.
Ó ano, knihoven a různých univerzálních skříní a skříněk a poliček se dá najít spousta.
Někdo hrdě říká knihovna i polici, na které leží pět knížek.
Funkce
knihovny v domácnostech, zdá se, zaniká. Stačí se podívat na vybavení
moderních domácností. Co vidíte v klasickém obývacím pokoji? Velké
prázdno.
Plovoučka, případně kobereček. Sedačka, samozřejmě, ze dvě křesla, nadmíru pohodlná, a konferák.
Tedy,
konferenční stolek. Dost velký, musí se na něj vejít misky s
pochutinami, sklenice s nápoji, případně talíře s jídlem. Jo, plus
několik ovladačů.
A když už máme ovladač, tak se v pokoji nalézají i přístroje, které jdou ovládat.
Tedy,
nejčastěji televize. Dnes ploché a poměrně lehké LCD obrazovky. Rozměry
jsou různé, ale klasická úhlopříčka 55 cm už zdá se odchází do důchodu.
K
takové televizi v takovém pokoji je nutná výbava. Nejlépe DVD
přehrávač, či rovnou rekordér. (Ještě před několika lety to bylo video,
ale technika jde kupředu a pokrok je pokrok.)
U televize může být umístěná speciální věž na uložení DVD nosičů. Většinou s pěkným designem.
A pro umocnění dojmu nějaká pěkná sestava domácího kina. S pěti bedničkami.
Pak
v takovém pokoji ještě můžete vidět obraz. Nějaký pěkný velký plakátový
obraz. Může být zasklený, může být nezasklený. Většinou nějaká imitace,
nebo obraz koupený ve velkých prodejnách - kdo z nás má tolik peněz na
originály?
Police zde slouží jako dekorace pro dekorace. Ano, také pár kytek. Jedna, dvě vázy. Minimální počet nábytku.
Moderní ladění, moderní barvy. Bodová světla a dálkové ovládání na rozsvěcení a zhasínání.
Velmi vkusné, jednoduché, svěží.
Když
takový pokoj srovnám s obývacími pokoji starších časů, každý ten pokoj
byl vybaven knihovnou. Knihovna prostě patřila do standartu tehdejší
doby. Taky se víc četlo, i když se našla spousta lidí, pro které
nejlepší a nejčtenější kniha byla Vkladní knížka.
Dnešní obývací pokoje jsou jednodušší. Vzdušnější. Nezaplácané. Moderní.
Ale také často studené a neosobní.
(I když, spodní fotografie není zas tak špatná... působí to docela přívětivě. )
Fotka: Bydleni.marianne.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat