Co vás napadne, když se řekne slovo JARO?
S čím si spojujete jaro - léto - podzim - zimu?
A zkusila jsem sama za sebe, co pro mě znamená jaro, léto, podzim a zima?
Je to vlastně hra, taková malá hra na slova a představivost. Může si ji zahrát každý, kdo má hravou povahu!
A tato hra mi není cizí, ráda si totiž představuji a některá slovíčka jsou pro mě víc než slovíčka.
Některá slova totiž cinkají, voní, tlučou, létají, víří nebo tajemně svítí.
Takže, hraní se slovíčky začíná... a pokud vás inspiruje, můžete se rozehrát na svém blogu i vy!
Jaro
- probouzení, růst, život a slunce. Zeleň, mladá, svěží, světlounká a
všudypřítomná. Světlo! Vzduch naplněný jakousi podivnou omamnou vůní.
Síla, míza, proudění energie, opojení.
Žluť housátek a
kuřátek, žluť zlatých dešťů a narcisek, nevinnou bělost sněženek,
rozjásanou červeň tulipánů a něžnou krásu a vůni fialek. Živý zpěv
ptactva, bzučení včel. Šeříky, zlaté koberce pampelišek, tiché vyprávění
jasmínu a předvádění se exotických kosatců.
Odložení zimních
věcí, teplých bot, bund a rukavic. Vytažení jarních - trička s krátkým a
dlouhým rukávem, botasky, jarní bundičky, batůžek. Zkontrolování kola,
otření od prachu a dofouknutí plášťů. První umytá okna a prosvětlení
místnosti. První prádlo pověšené na šňůře a provoněné větrem.
Léto
- budiž pochváleno! Trička bez rukávů, sukně nebo kraťasy, slunce od
rána do pozdního večera, vůně vody a šumění rákosí. Lodičky, lehátka,
bazény a křik prázdnin. Růže! Bílé, růžové, červené, duhové, meruňkové,
velkokvěté, plnokvěté a úžasně voňavé. Rozpálená země a ovívání
papírovými kapesníčky, sešitky, diáři, které slouží místo neexisujícíh
vějířů. Volání po troše studeného větříku nebo klimatizaci.
Občerstvování! Zmrzliny, kopečky zmrzliny pistáciové, vanilkové,
borůvkové, citronové, kakaové i kávové, mňamkově čokoládové, zmrzlina s
ovocem, s jahodami, malinami a broskvemi. Samozřejmě, jahody! Jahody se
šlehačkou, jahodové poháry a jahodové koktejly, vysoce napěněné a krásně
vychlazené. A stejně tak vychlazený, zlatý mok, lehce nahořklý a
takový, co chladí zevnitř... Letní mojito, mátový nápoj s limetkami a
drceným ledem! Letní posezení na terase, letní brouzdání večerní
krajinou, letní poslech žabího koncertu a letní útěky před hladovými
komáry. Léto, které budiž pochváleno.
Podzim
- konec léta. Borůvky a melouny. První dozrávající kukuřice, potajmu
uloupená a nad ohněm pečená. Posekaná pole a strniště, které píchá do
nohou. Slunečnice, které odkvétají a pestré jiřiny a hvězdnaté astry,
které rozkvétají. Ptáci, nachystaní na odlet a kroužící nad krajinou.
Vůně páleného listí a ohýnků s pečenými bramborami. Draci, létající
oblohou, draci různě pomalovaní, šťastně nebo hrozivě se zubící.
Popadané hladké kaštany. Listí, které dostává pozvolna barevný přeliv.
Podzimní zlatavě zbarvené slunce a větřík, který pofukuje do vlasů a
sukní. Příjemně teplé dny, kdy se ještě dá chodit v tričku s krátkým
rukávem, kdy se ještě dá dopřát zmrzlinový pohár, ale kdy se dá už
vychutnat horká čokoláda nebo horká káva.
Zima
- modrá a bílá. Ledový dech. Zimní královna, která se prožene krajinou a
nechává za sebou bílou vlečku. Sněhovou peřinu na střechách domů i na
polích a zahradách. Zvuky ticha. Zmrzlé slzy rampouchů. Tiché křupání
sněhu pod nohama a původní kouzlo vánoc.
Ale taky marast.
Roztálý sníh měnící se v břečku. Neslušná slova cedící se přes zuby.
Vlezlá mokrá zima, která zalézá za uši, za krk a do rukávů. Namrzlé
cesty, kluzké a zrádné. Škrabání okýnek aut, prosolování té namrzlé
břečky, neustálé vzhlížení k obloze pokryté šedivou vrstvou mraků a
mračící se na to lidské hemžení. A touha po slunci.
A sníh. A
slunce na zimní obloze, slabé a nazlátlé, na modré obloze se kutálející.
Zamrzlé rybníky a bruslení a stavění sněhových a ledových soch. Ledová
krása zachycena v okamžiku a dočasně. Krákání černých vran, které jak
květy zla usedají na holé větve stromů. A střídání nálad královny Zimy,
jak rozmarné staré panny. Zima je usínání.
A zde ukázka ze zmíněného blogu, okopírováno proto, že Lenčin blog už existovat nebude.
Moje roční období
13. března 2011 v 19:59 | Lenka | myšlenky slečny Lenky
Mám příjemnou novinu! Za týden začíná jaro! :) Letos tento okamžik nastane přesně 20. března ve 23:21 a od té chvíle nám sluníčko bude jen a jen blíž... hurá!!! :)
Čím jsem starší, tím hůř ty zimy snáším a tím větší radost z jara mám... a konečně se to blíží! :)))
A pak se hned zase začnu těšit na léto! ;) :D
Každé
období s sebou nese něco typického, něco na co se těšíme nebo na co
vzpomínáme, něco co si s tím daným obdobím neomylně spojujeme... a
takhle to mám já:
Jaro
.
.
|
první
jarní deštík, který smyje trochu té zimní špíny, zazelenání se a
rozkvět luk, bolavé nohy z prvního výletu, chuť špekáčku pěkně
vypečeného nad ohýnkem, odhození bund, svetrů a mikin, víc výletů a
užívání si prvních teplých večerů, první plavecká tempa v přírodních
vodách
|
Léto
.
.
|
chuť
třešní a hned vzápětí jahod rostlých na sluníčku, vůně oleje na
opalování a věčně mokré plavky, nenáviděné tropické noci, příjemně svěží
chladivá rána a radost z ponoření se do studené vody po dlouhém dni v
rozpálené kanceláři nebo z krátké letní přeháňky, dovolená, kemping,
hřích v podobě voňavých doutníků
|
Podzim
.
.
|
chytání
posledních teplých slunečních paprsků během babího léta, sbírání a
louskání ořechů a oříšků, výlety, brouzdání se spadaným listím, zvuk
kapek podzimního lijáku dopadajícího na parapet, u kterého se tak krásně
usíná, a úžas nad první sněhovou vločkou...
|
Zima
.
.
|
...
následovaný logickým rozladěním z tou hnusnou břečkou rozmáchaných bot,
vzpomínka na neopakovatelnou dětskou radost nad poprvé rozsvíceným
vánočním stromkem, radost z mrazivých slunečných dní, praskání dřeva v
krbovkách, popíjení svařáku a vyhlížení jara, neskutečná radost z
prvního "jarního" kvítka
|
A co Vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat