Achich, když si vzpomenu, jak byl čistý a nový a nezanesený všelikým digitálním harampádím.
Jak
pěkně šlapal a jak rychle pracoval otvíral nové složky a nové
stránky... Kdežto dnes... pomalu bručí a než se načte nějaký soubor, to
je věru doba. Ledová.
No, nedivím se. Asi trpím sběratelskou
mánií, nebo jak bych to nazvala. A když jsem objevila počítačový svět a
virtuální ukládání, přestala jsem mořit sběratelstvím vlastní domov a
začala plnit prázdné kyberprostory počítačového broučka. Dnes už pořádně
napapaného brouka.
Začalo to obrázky. Oslněna tisícemi
nádherných fotek a obrázků jsem stahovala ty, které se mi líbily. (Mnozí
výstražně vztyčí prstík s varovným tytyty! Víš, že stahovat se nemá?)
No jo, nemá. Ale když po čase ty obrázky zmizí, tak kde je hledat? No řekněte, kde? V Triger Whisky Saloonu?
Takže,
galerky. Fantasy, andělé, víly, draci, všeliké potvory. Nature, letní,
zimní, louky, moře, lesy, západy slunce, východy slunce, noční obloha.
Kytky všeliké, růže zvlášť. Lidičky. Vtipné fotky.
Zvířátka čtyřnohá i křídlatá. I beznohá, tedy většinou vodní potvůrky.
Klipartíky. Gify. Různé obrázky motýlků a kytek.
A časem přibyl nějaký ten prográmek. Ony nějaké ty prográmky taky zabírají nějaké to mega. Ale když ony jsou tak šikovné!
A
pak tu máme muziku. Jasně, písničky se dají vypálit na CD, nebo DVD.
Ale když v počítači stačí akorát otevřít soubor a vybrat si, jestli chci
pustit určitou skupinu nebo hudební mix. Kdežto CD musím nejdřív
vyhledat...
A když jsem u těch
médií, co takhle filmy. Hanebně objemové filmy. Jasně, filmy se dají
přehrát na DVD a smazat. Ale tady nastupuje moje "chleba to nejí".
Povídky. Občas si stáhnu pro pozdější přečtení.
Moje vlastní fotky a obrázky.
Nově
vytvořené koláže fotek a obrázků. Do toho vtipy, nějaké stažené
emailíky, prezentace, které mě zaujaly, videa, která mě zaujala, a když
mám něco promazat, mám pocit, jako když vyřazuju knihovnu. Kterou knížku
mám posunout dozadu, kterou knížku mám uložit do krabice odložených?
Kterou mám vyhodit úplně z domu? A jakým způsobem? Prodat do
antikvariátu? Darovat do knihovny? Hodit do popelnice? Položit na
lavičku u autobusové zastávky? Nebo rovnou hodit do kamen?
Většinou
zálohuji vše, co mám. Obrázky, povídky, klipy, prezentace, moje fotky a
vůbec moje práce, návrhy na dárkové poukazy, pokusy o koláže a
prolínačky, různé úpravy obrázků.
Problém je, že ani DVD není
zárukou spolehlivosti. Už se mi několikrát stalo, že soubor zmizel, DVD
nešlo otevřít, soubor nebyl nalezen, tečka.
Takže zálohuji vícekrát a množí se mi počet DVD nosičů. Takže zase přibývá "smetí".
Někdy si říkám - vezmu to všechno a udělám DELETE.
A vzápětí si říkám: není to škoda?
Fotka moje. Jen několikrát upravovaná v programu.
Žádné komentáře:
Okomentovat