Nejsou tu lákadla velkoměst
15. května 2011 v 15:51 | ANA | Téma týdne
Dnes žiju jinde. Ale není to tak daleko, po několikerém stěhování
jsem skončila jen pár kilometrů od místa, kde jsem vyrůstala. Jako by
se uzavřel kruh...
Je
tady hezky. Možná nejde ani tak o okolí, vím, že jsou místa krásnější,
zajímavější, s potoky a lesy kolem, se skalami nebo jeskyněmi a
vodopády, s jezery nebo aqua parky. Není tu ani zámek ani hrad, snad jen
rusalky kvílí po okolí a hledají svoje oběti.
Tady
se mi docela líbí. Není tu sice pošta, doktoři ani kino, v dědině dva
obchody s potravinama (zásobené docela dobře, jen s koupí chleba v
sobotu nemůžu počítat, ale už jsem se naučila kupovat chleba a pečivo v
pátek a tam, kde je vždycky...).
Je tu
knihovna, která není špatně zásobená, a paní knihovnice vesele udržuje
výměnný obchod s dalšími knihovnami, v podobě půjčených knih. (Výborný
nápad, jak na čas rozšířit nabídku a nemuset investovat...)
Místní
rybářský a myslivecký svaz je docela čilý a činný, funguje tu Klub
invalidů, který pořádá různé akce, nejen posezení a pohoštění při troše
muziky, ale i zájezdy a výlety. V místní hospůdce se koná několikrát do
roka rožnění s doprovodnou muzikou a rok se vlastně završí Karelskými
hody, kdy zmrzlí stárci mají štěstí, že jim neprší. Mikulášská nadílka s
rozsvěcováním vánočního stromu už připravuje lidi na svátky klidu,
pohody a radosti, ze kterých se vlivem médií a reklam staly svátky
nerváků, šílenství, nakupování a běsnění. Naštěstí půlnoční mše, která
se pravidelně koná nejen u nás, dovede lidi k pocitu smíření a pohody,
aspoň na pár chvil...
Kousek od nás je
cyklostezka, na které se dá jezdit na kole i na bruslích, a na rozdíl od
další cyklostezky u Olympie je tu docela klidno. Za dědinou se líně
třpytí a sluní tři rybníky. Tam si o víkendech (a nejen o víkendech)
relaxují rybáři... někteří tam chodí opravdu odpočívat a udice mají
nahozeny spíš symbolicky.
Je tu celkem klid,
žádné velké vzrůšo. Zjara místní děcka vynášejí Mořenu, neboli Smrtku.
Prostě, vykopávají Zimu za humna...chodí dědinou od domu k domu a
zpívají.
Před Velikonoci místní kluci dodržují starý zvyk
nahrazovat zvony, které dle pověsti odlétly do Říma - obcházejí dědinu s
hrkačkami. Hrkačky dovedou udělat pěkný rachot, to vám povím, a myslím,
že klukům se ten randál docela zamlouvá. Velikonoční koledování a
mrskuty už si nechávají spíš pro kamarádky a spolužačky...
Asi
se moc nelišíme od desítek dalších vesnic. Naše dědina není velká - a
obejít se to dá v pohodě do hodinky. Ale okolí je opravdu pěkné...
Tato koláž sebraná z různých záběrů všedního dne. Ale následují i dny nevšední...
V měsíci čtvrtém, zvaném duben, se konají divy. Tak třeba za soumraku, posledního dne v měsíci, si dávají sraz neuvěřitelné bytosti. A jen kočky vědí svoje...
Taky tu máme rozpustilé skřítěnky, které se baví na břehu rybníka.
Když je ticho a nikdo neotravuje, usedá na břeh potoka sličná loutnistka a tiše preluduje...
Žádné komentáře:
Okomentovat