Projekt 365 - 4

Zatím mě to neopouští...

  13.8. úterý. Poupátko se rozvinulo a pyšní se nádherným květem. Má premiéru!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

14.8. - středa - střih na anduláka. Vyexpedovala jsem jej do vyhnanství na dvůr, protože po ránu vřeštěl jak pavián (každý den asi hodinu) a už jsem toho měla dost.

Na dvoře se mu kupodivu asi líbí, neřve tolik a spíš roztomile cvrliká.

A děsným tempem tahá vodu. Pítko dokáže vypít už za jeden den. Je možný, že by měl cukrovku?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15.8. - čtvrtek. Peněženka, kterou jsem zapomněla den předtím v obchodu. Zjistila jsem to až v práci, kdy jsem otvírala všechny skříně, šuplata a skříňky. Ve chvíli, kdy jsem vysypávala kabelu, přišla kolegyně s potutelným úsměvem a dotazem, zda jsem něco neztratila.

Ano, tu peněženku mi přinesla do práce paní pokladní z onoho obchodu. Jak jsem zjistila, na navrácení se podílely dvě, jedna ji našla a druhá věděla, kde dělám. Dobrá zpráva pro všechny skeptiky - slušní lidé nevymřeli.

A paní pokladní jedné i druhé, děkuji!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

16.8. - pátek. Výlet do Brna, bratránek M. mi přivez nějaké brambory a pár rajčátek a paprik. Jsem moc ráda, doma vypěstovaná zelenina je doma vypěstovaná. Cestou blikla fotky vlaků, nádraží a jedné zajímavé budovy, kterou jsem míjela při výjezdu z Brna.

To není šikmá věž v Pisse, to je jen šikmo střihnutý záběr

(dnes vyjímečně fota dvě)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

17.8 - sobota. Ráno vysekávání jakési velkolistnaté potvory. Nevím, jak se ta adéla jmenuje, ale je to děsně rozrostlá mrcha.

Jinak nicnedělání, únava, spát, spát, spát.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

18.8. - neděle. Vzlykla jsem, jak ten čas letí, šla vařit oběd (spíš ohřát včerejší polévku a uvařit brambory), přivítala synovečka č.1, který mi přines další várku zajímavých filmů.

A abych nezapomněla, tento týden mi přistál krásný pohled od Berry, která ani u moře nezapomněla na své lidičky. Děkuji, Berry!

Pohled bohužel ofocen nepříliš ostře. Ale snad jde poznat, co tam je... kdyby něco, přeložím. Je to pozdrav od moře!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

19.8. - pondělí. Do pracovního procesu. Kdy už bude houšť?

Na fotce v koutě smutně stojící a na klienta čekající masážní židle. Vypadá sice jako mučicí nástroj, nebo něco z posilovny, ale sedí se na tom příjemně, pohodlně, klient se může opřít. Výborná vychytávka!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Večerní přepadovka s bouří a zuřivým vichrem. Vrbka se ohýbala pod prudkým útokem, ale odolala. Neodolalo však vedení a proud byl nemilosrdně vyhozen až do půl druhé do rána (to vím, páč mě probudilo světlo)

Povedlo se mi nablikat pár fotek přes okno, venku jsem fotit nechtěla, mám z bouřky docela bobky.

Blesky žhnuly přes celou oblohu... tyhle fotky jsem stihla těsně před bouřkou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Toť vše pro tento týden, snad ten příští bude zábavnější.