Dnes
jsem se vzbudila a v žaludku jako bych měla těžký kámen. Sbírala rychle
útržky snů a udělala, co normálně nedělám - sen si zapsala, tak nejvíc,
jak to šlo. Sny se mi opravdu ztrácejí z paměti velmi rychle.
Sny,
jak známo, jsou chaotické, ve snu neexistuje časová posloupnost ani
prostor, během vteřiny jste o pár dní dál, během vteřiny se octnete na
místě vzdáleném několik desítek mil. Pardon, kilometrů. Někdy mě napadá,
jestli takhle nevypadá věčnost.
Můj dnešní sen
byl o dítěti a útěku. O chlapci, asi pětiletém, pronásledovaném a
ohroženém. V tom snu umírali pětiletí chlapci, jeden za druhým. Nalézáni
a zabiti, vyzvednuti k ústům příšery a pohlceni. Příšera vyšší nežli
stromy, zahalena do temných barev a místo tváře hliněnou masku afrických
bohů. Tento chlapec byl něco víc, byl to malý Harry Potter, byl to Neo,
Vyvolený, chlapec, který měl něco dokázat. Chránila ho kočka. Bílá
kočka s modrýma očima a nějakou kouzelnou mocí. Když byla s chlapcem,
příšera ho nemohla nalézt.
Chlapec spal, vyčerpaný, na jakémsi
oploceném místě, staveništi, kde ještě nikdo nestavěl. Ležel s očima
dokořán a díval se na příšeru, která obcházela kolem plotu, kráčela
vedle stromů a rozhlížela se kolem. Příšera čenichala a nasávala vzduch,
oranžovýma očima slídila po všech koutech a zákoutích, ale chlapce
neviděla. Chlapec spal a u jeho hlavy ležela bílá kočka s modrýma očima.
Stála
jsem na autobusové zastávce a popotahovala z cigarety. Vedle stál
autobus, na Výstupu. Soudila jsem, že ještě čeká na poslední šalinu. Ta
přijela, típla jsem cigaretu a popošla k autobusu. Řidič zuřil, že jsem
nenastoupila hned, že mohl hned vyjet.
Utíkala jsem s
chlapcem. Byli jsme v Jihlavě a utíkali na autobus. Ten samý autobus, s
tím samým řidičem. Ušklíbl se a ujel nám před nosem. Potřebovali jsem
utéct, utéct z města, být v pohybu, rychle pryč.
Za ruku mě
chytá Bolek Polívka a táhne nás oba k vlakovému odstavišti. K nákladním
vagonům, nařizuje a utíkáme všichni tři. Chlapec vyděšený, já zchvácená,
Polívka akční.
Otvírá dveře nákladního vagonu a zvedá chlapce, téměř ho hodí do hlubin vozu. Schovej se vzadu! nařizuje.
Chlapec
se choulí v rohu, je mu zima. Na dně trocha slámy a kusů rozstříhané
staré pleteniny. Chlapec si přitahuje všechny ty věci a snaží se trochu
zahřát. Bolek říká, to bude dobrý, chlapče, vytahuje nějaké staré hadry
(bezdomovci?) a hází mu je. Zabal se do nich, zahřeješ se.
Najednou jsem pryč. Slyším ránu, slyším nějaký divný zvuk. Slyším Bolka, jak křičí - dýchej, dýchej! Bojuj!
A po chvilce slyším děsivou větu: asi to tak bude lepší.
Utíkám
ke dveřím vagonu, nemůžu je otevřít. Vyskakuji na nárazník a otvírám
boční dveře. Na nohy se mi sváží masa mokrého cementu. Křičím, brečím,
hrabu v té mase, hledám. Chytám ruce, táhnu ho ven. Bílé nehybné ruce,
studené ruce. Objevuje se obličej, zavřené oči, promodralé rty. Vybavuji
si poslední slyšená slova - asi to tak bude lepší.
Pouštím ty bílé chladné ruce a chlapec se propadá zpátky, do té mokré hutné hmoty, která ho pohlcuje.
Probuzení ze sna.
Opravdu nevlídný sen.
Sbírám střípky a přemýšlím, z kterých zdrojů se proboha tohle semlelo?
Autobus.
Pondělní krimi seriál. Seriál o rekonstrukcích domů. Fotka malých
kluků. Čaroděj ze země Oz. Kočka z Nádherných bytostí. Oplocené
staveniště z debaty o oploceném staveništi. A kde se vzala ta ženská,
která zatáhla za páku a pustila dovnitř beton? Protože to byla ženská,
co za tím stála. Že by nějaký film o žárlivosti?
Páni. Taky máte takové šílené sny?
Ten šíleně praštěný obrázek jsem kdysi malovala. Oskenováno a programově upraveno, dobarveno.
A možná stojí za úvahu, nechat tu i komentáře, kde se zmiňujete i vy o svých snech.
Komentáře
Ten obrázek se k zážitku ze snu hodí. I já
někdy sním akčně, někdy smutně. Ale protože koukám na televizi vzácně,
mám nejvíc sny "domácí". S těmi si i ve snu poradím... 
Dost často se mi vrací určitý sen a
scenérie, někdy je ten sen i na pokračování třeba ve více dnech, někdy
mne sen dokáže tak pohltit že jsem v jeho zajetí celý den...někdy musím
volat těm kteří se v něm vysktují jestli jsou v pořádku, nebo jestli se
něco neděje....a někdy i vidím co se stane. Naprosto přesně...ale to se
mi stalo asi jen dvakrát. Spíš jsou to nějaké situace které mají nějaký
základ v tom co se s těmi danými lidmi děje. Třeba když se mi zdálo o
kamarádovi že jsem ho hledala v nemocnici tak jsem se ptala jestli se
něco nedělo....dělo, bylo mu v noci špatně že málem jel na pohotovost.
Sny jsou pro mne naprostá záhada....
Nevím, čím to je, ale svoje sny si v
naprosté většině nepamatuju. Dřív to tak nebylo, kolikrát jsem sama sebe
vzbudila tím, že jsem ze spaní mluvila a sny jsem si pamatovala.
Zdávaly se mi fakt dost praštěné blbiny 
Teď spím a nic
Teď spím a nic
Spíš než jako sen to vypadá na halucinace způsobené otravou kysličníkem uhelnatým. 
Fakt ti někde neucházejí kamna nebo karma?
Fakt ti někde neucházejí kamna nebo karma?
Já si sny zapisuji často. Většinou to jsou
blbosti, ale přijde mi to zajímavé a mnohdy si říkám, že by to byl
skvělý námět na nějakou povídku. Zatím jsem ale takhle sepsala pouze
jeden.
Někdy mám složité a neblahé sny, např., že
jsem ztratila tašku s důležitými dokumenzy, klíčí a doklady. Když se
probudím, tak jsem šťastná, že to byl JEN sen.
Jindy zase lituji, že to byl JEN sen, když se mi zdá něco krásného a žádoucího.
Ani jednomu však nepřikládám důležitost. Prastaré přísloví zní: Co se sní, to se bzdí.
Jindy zase lituji, že to byl JEN sen, když se mi zdá něco krásného a žádoucího.
Ani jednomu však nepřikládám důležitost. Prastaré přísloví zní: Co se sní, to se bzdí.
I z tohoto důvodu se nedívám na hororové,
akční, sci-fi filmy. Úplně mi stačí moje sny. Někdy jsou dost strašné.
Většinou se mi zdály, když jsem byla s nervama na štíru. To jsem se i
budila hrůzou.
Někdy jsou to pěkné slátaniny a někdy milé blbosti. Někdy si je pamatuji třeba půl dne, někdy vůbec.
Někdy jsou to pěkné slátaniny a někdy milé blbosti.
Někdy si je pamatuji třeba půl dne, někdy vůbec.
zajímavý sen, já si sny raději nezapisuji,
jednou jsem četla, že se prý sen vyplní, když si ho člověk zapíše, ale
nevím co je na tom pravdy
No, taky dobrý sen. Já si sny nezapisuju,
ale pamatuju si je. Zdá se mi skoro pořád o tom samém a ni pěknýho to
taky není. Nemám ty sny rád
Sny mívám, někdy si je pamatuji, někdy ne. Bývají většinou stresující.
Pane jo, to byla pěkná divočina.
Sny si nezapisuji, některé si i pamatuji. Na dnešek se mi zdálo o mamince, nevím snad proto, že to budou brzy tři roky, kdy odešla. Ten sen nebyl vůbec příjemný, dokonce jsem se probudila. Vstala jsem, došla jsem si na záchod, v kuchyni jsem se napila a když jsem znovu uléhala, sen se vracel. Zaspala jsem ho. Vím jen, že to nebyl moc příjemný sen, byl tam nějaký konflikt.
Sny si nezapisuji, některé si i pamatuji. Na dnešek se mi zdálo o mamince, nevím snad proto, že to budou brzy tři roky, kdy odešla. Ten sen nebyl vůbec příjemný, dokonce jsem se probudila. Vstala jsem, došla jsem si na záchod, v kuchyni jsem se napila a když jsem znovu uléhala, sen se vracel. Zaspala jsem ho. Vím jen, že to nebyl moc příjemný sen, byl tam nějaký konflikt.
Viděla jsem místa na kterých jsem nemohla
nikdy být, ani je vidět ve filmu, létala jsem, zemřela, prožila zlé věci
i lásky nevídané, jeden čas jsem sny přestala mít, bylo mě to líto,
když mám krásný sen nechce se mě probudit a toužím, aby to pokračovalo. V
současné době se mně opět sny zdají, takové všední a reálné, ty již
nejsou zajímavé. Někdo sní i s otevřenýma očima, tak tyhle snílky moc
ráda nemám, jsem realista.
Moc koukáš na televizi (nebo na filmy).
To mi vždycky říkala babička, když jsem jí vyprávěla, co se mi zdálo.
Teď se mi málokdy stane, že si sen pamatuji a když už se ráno vzbudím s
pocitem, že vím, o čem byl, za chvíli to nevím. Prý se nemá dívat do
okna a já mám okno naproti postele.
To mi vždycky říkala babička, když jsem jí vyprávěla, co se mi zdálo.
Teď se mi málokdy stane, že si sen pamatuji a když už se ráno vzbudím s
pocitem, že vím, o čem byl, za chvíli to nevím. Prý se nemá dívat do
okna a já mám okno naproti postele.
to bych nechtěla zažít
jako občas se mi něco zdá i noční můry,ale díky bohu je to jen o snech
jako občas se mi něco zdá i noční můry,ale díky bohu je to jen o snech
Tak to bych nechtěla ani jako sen.. Někdy se
mi zdají dost šílené věci, naštěstí z nich obvykle vím jen pár útržků.
Děsí mě ale, že když si něco pamatuju, nedává to smysl, jsou to
hlouposti, ale když jsem v tom snu byla tak mi to přišlo naprosto reálné
- je to zvláštní.
Co doopravdy obdivuje je, jak jsi ten sen
zvládla skvěle popsat. Jak píšeš, sny jsou obvykle hodně zmatené, skáče
se od jednoho k druhému, přimčemž to na sebe naprosto nenavazuje. A tak
to většinou dopadá, když se snažím někomu svůj sen převyprávět -
chaoticky. Hrozně mě pak irituje, že nedokážu tím popisem zachytit
pocit, jaký jsem z daného snu měla. Tobě se to ale povedlo perfektně -
ještě teď mi běhá mráz po zádech!
Co se toho mého cvičení týče, jsem naprosto zvyklá si takhle dávat do těla, energie mám doopravdy dost, jím poměrně hodně, takže taky mám z čeho čerpat. :)) Může se zdát, že jsem na sebe tvrdá, ale kdybych nebyla, nikdy ničeho nedosáhnu. :)
Co se toho mého cvičení týče, jsem naprosto zvyklá si takhle dávat do těla, energie mám doopravdy dost, jím poměrně hodně, takže taky mám z čeho čerpat. :)) Může se zdát, že jsem na sebe tvrdá, ale kdybych nebyla, nikdy ničeho nedosáhnu. :)
Já bych to zařadila mezi povídky, napsala jsi to báječně Jinak to byl opravdu děsný sen, bŕŕŕ 
Jinak to byl opravdu děsný sen, bŕŕŕ
To je teda pěkný patwork Vendy.Vyčkej,co to přinese.
Můj nejhorší sem byl, když se mi zdálo, že jsem malinký bitík velkého počítače.
Velice zajímavý sen a souhlasím s katherine, nádherně si to sepsala!
A ten abstraktní obrázek? Wow :) projevila jsi velkou kreativitu, líbí se mi.
A ten abstraktní obrázek? Wow :) projevila jsi velkou kreativitu, líbí se mi.
jj,určitě brzy o něm něco napíšu:)
jj,vím to,že nemůže být pořád špatně:)
jj,vím to,že nemůže být pořád špatně:)
jj,proběhl:)ano hezky jsem si ho užila,že ani nevim v kolik jsem vytuhla:)
jj,těším se na ten den :)
jj,těším se na ten den :)
Páni. Já svoje sny hrozně rychle zapomínám a
obdivuji lidi, kteří je dokáží takhle zachytit. Moje nejlepší kamarádka
mívá děsně praštěné sny a pamatuje si je do detailu. Já si většinou na
delší dobu zapamatuji jen ty hodně silné - buď hodně hrozné, anebo hodně
hezké. Z těch hrozných se ale vždycky probudím dřív, než se mi něco
stane.
Jinak odpověď na tvůj komentář je pod ním. :)
Jinak odpověď na tvůj komentář je pod ním. :)
Ve svých snech už poznám, kdy je to odraz předchozího dne či Tv, ale na tu moc nekoukám.
Ovšem jsme ráda za jednu moc důležitou věc - slpněné přání - abych se i ve snech uměla bránit. To zoufalství, kdy jsem musela jen přihlížet, mě totiž hodně ničilo.
Jsem zvědavá, co se ze snu vyvrbí, jeslti poznáš něco z něj v realitě.
Ovšem jsme ráda za jednu moc důležitou věc - slpněné přání - abych se i ve snech uměla bránit. To zoufalství, kdy jsem musela jen přihlížet, mě totiž hodně ničilo.
Jsem zvědavá, co se ze snu vyvrbí, jeslti poznáš něco z něj v realitě.
To byl vážně příšerný sen...
.
Ty mé jsou většinou chaotické, nebo naopak racionální... Bylo i pár takových, kdy jsem se vzbudila zpocená, nicméně většinou z psychické hrůzy sama sebe..
.
Ty mé jsou většinou chaotické, nebo naopak racionální... Bylo i pár takových, kdy jsem se vzbudila zpocená, nicméně většinou z psychické hrůzy sama sebe..
Nedávno se mi zdál opravdu ošklivý sen a
když mě z něho vytrhlo zazvonění budíku, říkala jsem si, že to v tu
chvíli byl tak krásný zvuk, že už to nikdy nebudu věřit ani sama sobě. 
Zdálo se mi, že jdeme s kamarádkama hrozně pozdě v noci parkem, všude
jen samé neprohlédnutelné křoví a cesta tak úzká, že jsme musely jít za
sebou. A pak začalo všechno to křoví hořet a najednou se z toho stal jen
zběsilý boj o život...
Zdálo se mi, že jdeme s kamarádkama hrozně pozdě v noci parkem, všude
jen samé neprohlédnutelné křoví a cesta tak úzká, že jsme musely jít za
sebou. A pak začalo všechno to křoví hořet a najednou se z toho stal jen
zběsilý boj o život...
Teda, z toho snu mi jde husí kůže, popsala jsi to skvěle. 
Mně se také dokáží zdát dost děsivé sny, bohužel. Většinou se mi zdá o
tom, že jsem někde uvězněná, třeba někde hluboko pod horou, nebo v
nějakém nedobytném vězení. A jediné, na co dokážu myslet je, že už bych
nikdy neviděla Petra, že nevím, kde je a že bych udělala cokoliv, abych
mu pomohla. V takovýchhle snech jsem ráda, když se probudím a Petr leží
vedle mě. Když ne, mám ze snu ještě dlouho strach. -.-
Sny, které se vyplnily, se mi ale také zdály. Většinou to byly kraviny, jako že jsem si něco zapomněla vzít a pak jsem to vážně zapomněla.
Tudle se mi ale zdálo o konci vesmíru nebo konec Mléčné dráhy aspoň (byla jsem nějaký zvláštní pozorovatel toho všeho), letěla jsem víc než rychlostí světla a kolem mě hýřil vesmír, do sebe narážely hvězdy, všechno bylo ve zmatku a chaosu. Vypadalo to jako srážka dvou galaxií. Ty se mají srazit nějak za hodně let (Mléčná dráha a galaxie v Andromedě), zajímalo by mě, jestli to bude probíhat stejně, jako v tom snu.
Mně se také dokáží zdát dost děsivé sny, bohužel. Většinou se mi zdá o
tom, že jsem někde uvězněná, třeba někde hluboko pod horou, nebo v
nějakém nedobytném vězení. A jediné, na co dokážu myslet je, že už bych
nikdy neviděla Petra, že nevím, kde je a že bych udělala cokoliv, abych
mu pomohla. V takovýchhle snech jsem ráda, když se probudím a Petr leží
vedle mě. Když ne, mám ze snu ještě dlouho strach. -.-
Sny, které se vyplnily, se mi ale také zdály. Většinou to byly kraviny, jako že jsem si něco zapomněla vzít a pak jsem to vážně zapomněla.
Tudle se mi ale zdálo o konci vesmíru nebo konec Mléčné dráhy aspoň (byla jsem nějaký zvláštní pozorovatel toho všeho), letěla jsem víc než rychlostí světla a kolem mě hýřil vesmír, do sebe narážely hvězdy, všechno bylo ve zmatku a chaosu. Vypadalo to jako srážka dvou galaxií. Ty se mají srazit nějak za hodně let (Mléčná dráha a galaxie v Andromedě), zajímalo by mě, jestli to bude probíhat stejně, jako v tom snu.
Ano, také mívám šílené sny. Ale Bolek Polívka v nich ještĕ nebyl :)
Já někdy mívám pěkně komická sny, třeba se
mi zdálo, že jsem prodala všechno svoje společenské oblečení a pak
neměla v čem jít k maturitě, nebo, že jsem místo na zkoušku z
psychologie dorazila na mejdan a všichni mi záviděli drtič na led, který
jsem vyhrávala na nějakém plese v tombole. Většinou si ale sny moc
nepomatuju, jen před zkouškami, když mám stres.
Tak sny se mi zdají téměř denně a většinou
si něco pamatuji, ale tak podrobně jako ty, to asi ne. Taky se kolikrát
divím, jak se mi ta slátanina dala dohromady, ale většinou, když už
nechci, aby se mi to zdálo dál, tak řeknu a probudím se. Někdy mám také
sny na pokračování.
Brr. Noční můry jsou fuj a umí člověku
zkazit náladu i na několik dní, když se opravdu "povedou". Ta tvoje mi z
nějakého důvodu připomněla druhou světovou. Ale směsice je to tedy
pěkná! a pěkně depresivní. Proč nám tohle mysl občas udělá? potřebujeme
to snad? na druhou stranu když se člověku zdá nějaký krásný, nebeský
sen, může z něj brát inspiraci celý život. :)
Vendy, to je tak zajímavý sen. Ten hororový
začátek, pak je to tak trochu jako komedie a příšerný závěr. Mně se
kdysi zdálo, že dceru zasypala fůra písku a probudila jsem se vsedě a
rukama pořád ještě hrabala ve vzduchu. To bylo taky strašný.
Sny se mi zdávají často a děsně spletené, ale málokdy si je pamatuju déle než těch deset minut po probuzení.
Sny se mi zdávají často a děsně spletené, ale málokdy si je pamatuju déle než těch deset minut po probuzení.
Mňa teraz napadlo, ako som kedysi začala
písať. Všetko sa začalo tým, že som mala sen a chcela som si ho
dosnívať, ale mama ma prebudila a ja som nestihla a tak strašne sa mi
páčil, že som si ho dopísala. Tak sa začalo moje písanie.
Inak Tvoj sen by bol tiež skvelý námet na nejaký príbeh, nepomôžem si. Niektoré veci by bolo potrebné doľadiť, doplniť a fantasy román je tu :). Asi fakt už žijem úplne mimo, že vo všetkom čerpám inšpiráciu .
Inak Tvoj sen by bol tiež skvelý námet na nejaký príbeh, nepomôžem si. Niektoré veci by bolo potrebné doľadiť, doplniť a fantasy román je tu :)
. Asi fakt už žijem úplne mimo, že vo všetkom čerpám inšpiráciu .
[34]:Nedivím
se! Taky mě napadlo, že by z toho byl zajímavý příběh. Ale nemám tolik
fantazie, abych to rozvedla do detailů a přidala k tomu další věci.
I tak jsem chtěla sen popsat tak, aby byl stejně živý i pro ostatní. Podstatou snů je, že obsahují i pocity a ty pocity se těžko sdělují. Když vyprávím někomu sen, připadá mi, že jde o jalovinu, která je absolutně nezajímavá a v tu chvíli to nezajímavě zní i mně samotné. A přitom se jedná občas o hodně silné emoce a neobvyklé útržky příběhů.
Dnes jsem se snažila zachytit nejen sen, ale i ten pocit ze snu. Myslím, že se mi to aspoň trochu povedlo.
[33]: Tak to věřím, že to musela být noční můra. Mně se kdysi zdálo, že na nás jde obrovská vlna a mamka křičí utíkej a sama se zastavuje, aby mě nebrzdila, abych se s ní nezdržovala a já brečela jak malá a tahala ji pryč, že se zachráníme obě. Myslím, že jsem brečela doopravdy, když jsem se vzbudila, měla jsem mokré oči.
[32]: Škoda, že ty nebesky krásné sny se tak špatně pamatují.
[31]: Sny jsou opravdu většinou chaotické, ve snu sice logické, ale po probuzení blázinec.
[30]: Místo na zkoušku dorazit na mejdan není špatná volba, ale ve skutečnosti by to mělo horší následky.
I tak jsem chtěla sen popsat tak, aby byl stejně živý i pro ostatní. Podstatou snů je, že obsahují i pocity a ty pocity se těžko sdělují. Když vyprávím někomu sen, připadá mi, že jde o jalovinu, která je absolutně nezajímavá a v tu chvíli to nezajímavě zní i mně samotné. A přitom se jedná občas o hodně silné emoce a neobvyklé útržky příběhů.
Dnes jsem se snažila zachytit nejen sen, ale i ten pocit ze snu. Myslím, že se mi to aspoň trochu povedlo.
[33]: Tak to věřím, že to musela být noční můra. Mně se kdysi zdálo, že na nás jde obrovská vlna a mamka křičí utíkej a sama se zastavuje, aby mě nebrzdila, abych se s ní nezdržovala a já brečela jak malá a tahala ji pryč, že se zachráníme obě. Myslím, že jsem brečela doopravdy, když jsem se vzbudila, měla jsem mokré oči.
[32]: Škoda, že ty nebesky krásné sny se tak špatně pamatují.
[31]: Sny jsou opravdu většinou chaotické, ve snu sice logické, ale po probuzení blázinec.
[30]: Místo na zkoušku dorazit na mejdan není špatná volba, ale ve skutečnosti by to mělo horší následky.
Mně se zdají hodně sny, většinou takové
normální. Ale čas od času už od dětství se mi zdají sny, které jakoby mi
chtěly. něco říct. Ty si pamatuji. Vůbec nejhorší sen se mi zdál asi
patnácti letech, když jsem se ocitla ve druhé světové válce a Němci mi
chtěli rozseknou hlavu velikou sekyrou. Já spadla do rakve a dělala, že
jsem mrtvá, ale oni to prokoukli, smáli se a vytáhli mě z rakve ven.
Pak jsem se probudila.
[35]: Podľa mňa to je zaujímavý sen. Sny väčšinou človeku chcú niečo napovedať...:)
[37]:Já
ti nevím... mně se zdál jen jeden výstražný sen, který se pak druhý den
opakoval ve skutečnosti (teda až na ten závěr), jinak se ty sny
naštěstí nesplnily, a nějaké věštecké sny se mi nezdají, nebo jsem
necitlivá na jejich správné vyložení.
Myslím, že tohle byl chaos na různé vjemy, které jsem měla v posledních dnech. Nejhorší ale bylo to dítě, které jsem tahala mrtvé z té masy betonu.
Myslím, že tohle byl chaos na různé vjemy, které jsem měla v posledních dnech. Nejhorší ale bylo to dítě, které jsem tahala mrtvé z té masy betonu.
Podle mě mám dost nedobré sny hlavně tehdy,, když se v nich objeví nečekaná návštěva a já nejsem buď oblečená nebo jim nemám co podat. Zvláštní a hrozné také je když stojím na srázu a nemám kudy slézt - ta hrůza z pádu...♥
OdpovědětVymazat