pátek 10. ledna 2014

Zjizvený Nohavica

Úvodem bych chtěla předeslat, že nejde o žádný úraz ani zranění J.Nohavici, žádná bouračka ani žádná rvačka, natož sebepoškozování. Forum Musicum totiž vyhlásilo nové téma pro písničky, a sice, Jizva.

Oproti minulým zvířátkovým Jizva je docela problematická! V anglických textech se nevyznám, a v českých písničkovýcgh vodách se zas tolik jizev nevyskytuje...

Ale našla jsem jednoho, který dokáže zvládnout jak humor, tak i zamyšlení a jeho písničky jsou chytlavé, melodické a s fantastickými texty.
Obdivovanej i nenáviděnej Jaromír Nohavica.
Paradoxní je, že v životě jsem nebyla na žádném koncertě, kde zpíval, ať sólo nebo jako další v řadě. Mé setkání s ním je pouze zprostředkované, díky, v té době, pokoutním nahrávkám, neb v době své největší slávy nebyl příliš populární pro nahrávací studia (o to víc kolovaly pásky a kazety s mizernou kvalitou hudby, přesto častokrát poslouchanou).

I dnes po letech si vychutnám texty v jeho písničkách. Pravda, těch vtipných už si pouštím méně a své místo začínají zaplňovat nostalgické texty, ale Jaromír Nohavica zvládne obojí.

Dnes jsem vybrala malý nostalgický náramek, z několika kamínků.

Tuto písničku si spojuji s nejslavnějším dílem Remarqua - Na západní frontě klid. Být hozen do pekla války, hliněných zákopů, čelit smrti tváří v tvář, nemožnost útěku, ztraceni sami v sobě. Vraždit, nebo být zavražděn? Miliony zjizvených duší.
(Na západní frontě klid a Cesta zpátky jsem četla pár dnů před maturitou a dojem byl tak silný, že z Cesty zpátky jsem psala maturitní písemku. Dnes se obávám, že text byl plný klišé a asi bych to napsala jinak, ale češtinářka byla nadšena a Cesta zpátky ohodnocena známkou nejvyšší, k mému velkému údivu i velké radosti.)

Hrdina nebo dezertér - Jaromír Nohavica
 

 
 
Není podomní obchodník jako podomní obchodník. Tento má oči plné vran a nikdo neví, kdo je, a odkud přišel. Darmoděj mi evokuje Krysaře. Krysaře, který dokáže vymýtit město nejen od obtížných hlodavců, ale když ho zraní, tak i vlastních obyvatel. Jedna z nejpoetičtějších písniček, tolik oblíbená a zpívaná nejen u večerních ohňů...
 
Darmoděj. Zde s krásnými obrazy Hieronyma Bosche.
 
 

 
 Myš na konci léta. Řezné rány prostě bolí. I když je myš škodná...
 
 

 
 
Díra ve spánku je taky svým způsobem jizva. Či snad ne? Tuto poněkud rozvernější písničku jsem slyšela o mnoho let později, ale zapsala se mi do srdce stejně jako jeho písničky předchozí.

Petěrburg

 

 
Nevím, jestli zrovna jizva. Ale je to hodně zajizvená písnička! Z podobného soudku jako Hrdina, nebo dezertér.
 
Stál voják na dešti.
 
 

 
 
 
Snad jste tu objevili něco nového, nebo si osvěžili staré nahrávky i vzpomínky.

Znáte nějakou písničku na téma jizva, nebo jizvy?
 
 
 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat