Dozvěděla
jsem se nějaké zajímavosti o orientální tělové kosmetice, marockém
balzámu, Ghassoul, a různých druzích léčivého jílu. Měla jsem možnost
přivonět k různým esencím a vyzkoušet si několik esenciálních vůní i
masážních olejíčků a balzámů na vlastní kůži.
Můžu říct, že jsem po skončení byla navoněná jak orientální princezna.
Můžu říct, že tu vůni ještě cítím i teď...
Úžasné.
A co víc - bylo vskutku krásné počasí!
Školitelka
měla opravdu ráda své vůně a své olejíčky a bahýnka, na která narazila,
když žila se svým mužem v tamějších oblastech... byla pyšná na kvalitu
věcí, které se snaží dodávat, na své znalosti, zkušenosti a hlavně, na
výsledky. Školitelka je příjemná mladá žena, která opravdu žije pro svou
práci. A která bude navíc příští týden v televizi, v jednom pořadu pro
ženy. (Jestli tohle chce někdo brát jako reklamu, ať ji tak klidně
bere...). Takže jestli nezapomenu, při své skleróze, určitě se podívám.
Co mě překvapilo v Kyjově?
Klid.
Nevím
jestli to bylo mimořádné, nebo běžné. Ale bylo to klasické poklidné
ospalé městečko... nebo spíš, neklasické poklidné ospalé městečko. Jako
by se zastavil čas. Ano, lidé chodili kolem, děcka ze školy, sem tam
nějaké auto... ale co jsem neviděla, byl shon.
Jsem zvědava, jestli tam ještě zavítám. Budu mít stejný dojem?
A na závěr několik foteček z Kyjova...
Záběr na nádraží - trochu mě zklamal vzhled, nádraží v rekonstrukci, ale hlavně, představovala jsem si je malovanější.
Dále
jakási zajímavá budova a místní potůček. Jméno neznám... Taky jsem
narazila na Kuželkárnu a hned vedle vývěsní cedule s nejposlednějším
kuželkářským skóre. Následovala opuštěná terasa, se zavátými stoly a
lavicemi... už je zima a štamgasti se určitě přestěhovali dovnitř.
V Kyjově mají pěkný parčík. V tomto období plno krásných barev. Vše kolem bylo velice klidné, jako by se zastavil čas.
Závěrečné pohledy na místní náměstíčko. Co mě překvapilo, byly různé průchody, ve kterých byly další stánky a obchůdky.
Žádné komentáře:
Okomentovat